„Jednou to bude světové hlavní město srovnatelné jen se starým Egyptem, Babylónem či Římem. Čím budou oproti Berlínu Paříž a Londýn?“ nechal se slyšet nacistický diktátor.

To, jaká vize se zrodila v Hitlerově hlavě, ukazuje výstava Mýtus Germania. Nacistický dvorní architekt Albert Speer, oficiálně generální stavební inspektor pro říšské hlavní město, netroškařil. Za dominantu si zvolil Velkou dvoranu u Sprévy. „Měla čnít do výšky 290 metrů, s kupolí o průměru 250 metrů, pojmout 180 tisíc lidí a být šestkrát mohutnější než Svatopetrská bazilika ve Vatikánu,“ potvrdil Právu Dietmar Arnold, kurátor výstavy. Na modelu vedle ní vyhlíží Braniborská brána jako trpaslík. Aby pro dvoranu získal prostor, chtěl zavést Sprévu do podzemí.

Speer počítal se dvěma bulváry. Hlavní 120 metrů široký ze severu na jih měl trumfnout i pařížské Champs Elysée, a to včetně dvakrát tak velkého Vítězného oblouku. Druhou osu východ–západ stihl rozestavět. Dnešní třída 17. července pojala v devadesátých letech při pouliční Love Parade statisíce tanečníků.

Speer se od díla distancoval 

Architekt přesně věděl, co chce, přičemž zejména v prvních letech ho nesužoval ani nedostatek pracovních sil (nuceně nasazení, váleční zajatci, Židé), ani materiálu. Kdyby Hitlerovy šílené záměry vyšly, Berlín by posely monumentální budovy, z nichž dnes stojí třeba bývalé Göringovo ministerstvo letectví (dnešní ministerstvo financí), Olympijský stadión či letiště Tempelhof.

Výstava vykresluje Speera jako fanatika, který dělal vše, co mohl, aby splnil Hitlerovy vize. Po válce se pokoušel od Germanie distancovat. „Tak jako faraóni zamýšleli využít kámen, aby si zajistili nesmrtelnost, Germanie se neměla stát městem, ale sarkofágem,“ prohlásil v sedmdesátých letech.

Mýtus Germania
Berlín, Pavilón na Gertrud-Kolmar-Strasse 14/ Hannah-Arendt. Strasse, od 15. března do 31. prosince 2008, denně 11–19 hod. Vstupné dospělí 6 eur.