Článek
Děj přesunul do baletního světa Pařížské Opery s jeho závistí a nenávistí. Sledujeme vášnivou lásku znetvořeného hudebního Génia k mladičké sborové tanečnici Christině Daaé na pozadí baletní Giselle.
Hudba Petra Maláska byla mnohými již před premiérou odsuzována jako „plytká“ a „filmová“. Autor ale plnil nelehké zadání napsat romantickou hudbu pro velkolepé divadelní i taneční představení, musel vyhovět charakteru námětu i požadavkům choreografa, nárokům na dramatické i lyrické situace, opakování témat a dalším intencím.
Baletní inscenace s Maláskovou hudbou však přichází ve zcela osobité formě. Nutí diváky intenzívně vnímat příběh a sled situací. Není tu snaha o napodobování Weberova slavného muzikálu, podobnost možná čistě náhodná mne spíš vede k hudebním motivům Nino Roty.
Přes jasné i rutinní řemeslné baletní texty Libora Vaculíka však postrádám v toku choreografického a partnersky nelehkého klání pauzy a zastavení. Chvílemi vidíme na úkor děje „mnoho pohybů pro nic“, kdy by bylo lepší, aby tanečníci nedělali nic, drželi napětí a měli čas naplňovat herecký výraz a naslouchat hudbě, aniž by byli přespříliš hnáni k technické interpretační virtuozitě, a to bohužel na úkor díla samého.
Mladá sólistka baletu, čerstvá absolventka Taneční konzervatoře v Praze Zuzana Hvízdalová jako Christina Daaé a Richard Hlinka, nový člen baletu Státní opery Praha, jako Fantom se i přes jistou ostýchavost zmocnili premiérového představení výborně. Zvláště výkon Zuzany Hvízdalové i přes hereckou nezralost byl skutečně obdivuhodný.
Vedle nich excelovala zkušená sólistka Anna Ščekaleva v komicky nasazené roli Charlotty. Ve druhém obsazení byla v této roli poetičtější a možná i typově konkrétnější Iva Povrazníková. Ondřej Novotný ztělesnil noblesně a „po francouzsku“ hraběte Raoula de Chagny. Je otázkou, zda by charakterní, víceméně herecké role ředitelů divadel, které vytvořil Milan Boček a Jiří Němeček, neměli hrát spíše herci. Pokud taneční part není zcela jasně pohybově roztancován i osobnostně výrazně rozvinut, jako tomu bylo v případě suverénní interpretace Jana Kadlece (kulisák a lepič plakátů), pak mnoho situací ztrácí na věrohodnosti a zavádí nás do zbytečné fádní baletní posunčiny.
Fantom Opery
Fantom OperyBalet a orchestr Státní opery Praha
Hudba: Petr Malásek, libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík, dirigent: Pavel Šnajdr, scéna: Martin Černý, kostýmy: Ludmila Várossová. Premiéra 10. 4. 2008 ve Státní opeře Praha.