Příběh mladého muzikanta z přelomu 70. a 80. let navíc může přilákat do kin hodně diváků: nabízí vtipný příběh ze socialistického šoubyznysu okresního formátu s výbornými hereckými výkony. Podle předlohy Petra Pišťánka napsal scénář Ondřej Šulaj.

„Chtěl jsem změnit ladění příběhu – dvacet let po změně systému nemá smysl tak razantně kopat do mrtvého psa. Chtěl jsem vydloubnout příběh mladých lidí, kteří čekají dítě a komplikují si život. To je nadčasové,“ řekl Právu režisér Nvota.

Herec Luboš Kostelný dodal: „Vztahy se nemění, jen kostýmy a prostředí, v němž vztahy prožíváme.“ Dorota Nvotová má ve filmu i odhalené scény.

Styděli jsme se při svlékací scéně, tak jsme to nechtěli protahovat

Ke spolupráci s režisérem, který ji vychoval, v té souvislosti řekla: „Styděl se, když jsem se svlékala, ale já se styděla také, takže to pěkně odsejpalo. Ani jeden z nás to nechtěl protahovat.“

Jan Budař ve filmu mluví slovensky, a jak Právu potvrdili ostatní, mluví s jen nepatrným přízvukem. Přesto je na místě otázka, zda by nebylo snazší ponechat mu češtinu. „Musím přiznat, že mám slovenštinu tak rád a tolik mě bavilo se ji učit, že jsem to byl já, kdo se nejvíc přimlouval, abych mohl mluvit slovensky.“

Dorota Nvotová, Táňa Pauhoufová i Luboš Kostelný jsou naopak obsazováni do českých filmů. Přesto mají z Muziky radost. „Ono je jedno, kde dostanete roli, ale když se něco dlouho nedaří a pak se to povede, je to velká radost,“ řekl Právu Kostelný.

Producent by rád prezentoval film i ve světě

Pauhofová dodala: „Člověk je rád, že se takového zmrtvýchvstání může zúčastnit.“ Producent Marian Urban by film rád vyslal i do světa.

„Naším snem je karlovarský festival, pokud to nevyjde, zkusíme jiné přehlídky. Ale nejdůležitější je přece jen, aby ho přijalo domácí publikum.“