Spisovatel měl před smrtí problémy s dechem. Také trpěl následky obrny, od sedmdesátých let byl upoután na invalidní křeslo. Zemřel ve středu v půl druhé ráno místního času, tedy asi v devět hodin večer středoevropského času.

Clarke se proslavil především sérií knih Vesmírná odyssea. Na tu první z roku 1968 navázala v 80. a 90. letech další tři pokračování. Knihu zfilmoval režisér Stanley Kubrick. Je i autorem knihy Setkání s Rámou, která kromě prvního příběhu z roku 1973 také měla tři pokračování.

Clarke napsal více než 100 knih a patřil mezi nejvýznamnější autory science fiction. Reprezentoval vědecky podloženou větev žánru. Spisovatel měl titul z fyziky a z matematiky a už v roce 1945 přišel s ideou geostacionární družice. Pro patent tehdy neměl dva fungující modely, a tak o něj přišel. Od roku 1946 byl předsedou Britské meziplanetární společnosti. Přišel i s ideou uplatnění jaderné hlavice v balistické raketě a v knize Rajské fontány rozvíjel ideu výtahu kosmu.

Arthur C. Clarke na snímku z roku 1952Arthur C. Clarke na snímku z roku 1952. Foto: ČTK/AP

Clarka také fascinovaly záhady a mimozemské civilizace, od záhadologických pseudověd se ale distancoval.

Nejvýznamnější představitel klasické sci-fi 

Narodil se v britském hrabství Somerset v roce 1917. Během druhé světové války sloužil u britského letectva u radaru. Od roku 1965 žil na Srí Lance, aby se mohl věnovat svému oblíbenému potápění.

Od padesátých let se věnoval především psaní, začínal s povídkami. Spolu s Isaakem Asimovem a Robertem Heinleinem patřil k nejvýraznějším představitelům klasické sci-fi.

Za popularizaci vědy mu byl v roce 2000 udělen rytířský řád. Ceremoniál se nějakou dobu odkládal kvůli obvinění z pedofilie, z něhož byl právě v roce 2000 osvobozen.