Průzkumu se účastnilo šest tisíc rodičů ve třinácti evropských zemích. Více než polovina z nich by uvítala větší míru kontroly obsahu pořadů. Je znepokojena především sexem a násilím.

"Celých 57 procent evropských rodičů (zejména z Rakouska, Švýcarska, Německa, Polska a Rumunska) uvedlo, že by si přáli větší dohled nad obsahem televizních pořadů, pouze 3 procenta dotázaných se vyslovila pro nižší míru dohledu. Z těch rodičů, kteří se vyslovili pro zostření dohledu, uvedlo 79 procent jako hlavní důvod televizní násilí a 56 procent vysokou míru sexuálního obsahu. Sex a násilí byly rovněž hlavní důvody, které vedly rodiče k zákazu sledování určitých pořadů, což uvedly dvě třetiny dotázaných (67 procent). Čeští rodiče patří v tomto směru k celoevropskému průměru," uvedl František Malina z firmy UPC.

 foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

Pozitivním jevem je, že většina rodičů (83 procent) s dětmi o pořadech hovoří. Tři čtvrtiny se podílejí na výběru programu. Napč. ve Francii se na rozhodování o tom, na co se bude rodina dívat, podílí 96 procent rodičů, ale v Nizozemsko, Belgii a v Maďarsku jsou to spíše děti, kdo třímá v ruce televizní ovladač. V České republice rozhodují o tom, co se bude sledovat rodiče i děti po vzájemné dohodě (42 procent). Samostatně o sledování televize rozhoduje 19 procent českých dětí.

Děti z východu mají volnost

Na východě Evropy a i v Česku tráví děti u televize více času a rodiče je bohužel méně kontrolují. "Například v Maďarsku se 29 procent dětí dívá denně na televizi více než tři hodiny, ve Švýcarsku (v zemi s nejmenší dobou, kterou děti tráví u televize) může televizi sledovat více než tři hodiny denně pouze 4 procent dětí.

 foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

Ve východní Evropě děti u televize tráví více času bez dohledu rodičů. V České republice se více než tři hodiny dívá na televizi 25 procent dětí," vypočítává Malina.

Téměř třetina rodičů (29 procent) dovoluje sledovat televizi dětem mladším dvou let, v rámci Evropy však existují značné rozdíly. V Nizozemsku, Belgii a Irsku se na televizi dívá více než 40 procent dětí mladších dvou let. V německy mluvících zemích (Německo, Švýcarsko a Rakousko) a ve Francii je to však méně než 15 procent dětí v této věkové skupině. V Německu uvedlo 38 procent rodičů, že svým dětem nepovolují televizi až do věku čtyř let. V České republice se nejvíce dětí smí dívat na televizi až od dvou a od tří let.

Sledování televize prý rozšiřuje přehled

Naprostá většina (85 procent) rodičů s dětmi do 18 let se domnívá, že sledování televize má na jejich děti pozitivní účinky. Mezi nejčastěji zmiňované patří vzdělávání, jako například rozšiřování všeobecného přehledu (68 procent) a lepší porozumění jazyku (jazykům) (48 procent). Čeští rodiče nejvíce oceňují rozšiřování všeobecného přehledu

"Počet rodičů, kteří věří, že sledování televize má negativní účinky, je o mnoho nižší: 54 procent. Každý čtvrtý rodič (23 procent) se však domnívá, že u jeho dětí díky sledování televize roste agresivita, a každý pátý rodič (19 procent) se domnívá, že jeho děti se kvůli televizi více bojí. Čeští rodiče (18 procent) se nejvíce obávají toho, že televize vyvolává u dětí agresivitu.

Vlastní televizi má 41 procent dětí

Průměrně 41 procent evropských dětí může mít televizi ve svém pokoji. V Rumunsku je toto procento nejvyšší (62 procent), poté následuje Maďarsko s 56 procent. Ve Švýcarsku má televizi ve svém pokoji pouze 18 procent dětí, v České republice pak 42 procent dětí. Většina českých dětí stále nemá svou vlastní televizi.

Navzdory volání po přísnějším dohledu kontrolních orgánů nad obsahem televizního vysílání a navzdory vědomí negativních účinků televize, jen méně než každému pátému rodiči (18 procent) vadí, že se jejich děti, pokud se dívají samy, dívají na pořady, které rodiče osobně neschvalují. Největší výhrady mají Maďaři (36 procent), následují rodiče z Irska (32 procent) a Rumunska (27 procent). Výhrady má i 16 procent českých rodičů. Nejméně jsou tímto jevem znepokojeni Belgičané (3 procenta), Nizozemci (6 procent) a Němci (7 procent).