Podle restaurátorské expertizy z Národní galerie první prodané dílo není Kotíkova varianta k většímu dílu, ale jde o kvalitně provedený padělek. Jiří Schwarz z Protonu uvedl na úterní tiskové konferenci, že Galerie Art ho zcela záměrně podvedla a opatřila falzifikát razítky z pozůstalosti Kotíka (1889-1970), což mělo doložit původ a pravost díla.

Vladimír Neubert z Galerie Art deníku Právo předložil čestné prohlášení majitelky sporného obrazu. Helena Frölichová v něm uvádí, že v letech 1994-1996 zakoupila od dcery Pravoslava Kotíka Zuzany Tobolkové přímo v umělcově ateliéru velkou kolekci malířových originálů, mezi nimiž se nacházela i diskutovaná Toaleta.

Neubert zcela odmítl, že by se prodejem obrazu dopustil podvodného jednání.
Celý spor bude mít dohru u soudu. Advokát Jiří Teryngl pro Právo uvedl, že dosud žádala Galerie Art odškodnění za poškození dobrého jména 5 miliónů korun, ale že nyní zvýší tento požadavek na 10 miliónů.

Schwarz zas naopak podal žalobu na Galerii Art a dal i podnět k zahájení trestního stíhání na neznámého pachatele pro podvod. Věc tak bude mít  dohru u soudu.
Jiří Schwarz při tiskové konferenci nabídl konfrontaci obou obrazů. Pokud by byl jeden z nich falzum, jak tvrdí restaurátorka Národní galerie Věra Cedlová, pak jde o dílo velmi profesionálního padělatele, možná nejlepšího v Evropě.

Jeho zisk by se však za perfektně odvedenou práci pohyboval tak v částce 10 až 15 tisíc korun, protože Galerie Art původně ocenila obraz na 70 tisíc korun (na aukci však byl vydražen za 170 tisíc korun). Záhadné je, že na zadní straně údajného falzifikátu je tužkou přípis dcery malíře Zuzany Tobolkové Kotíkové potvrzující pravost Kotíkova originálu a že experti z Národní galerie jeho věrohodnost nezpochybnili.