Článek
Vydáváte pátou řadovou desku Neřež. Proč jste se rozhodli ji dát vánoční náladu?
Není to čistě jednoúčelová vánoční deska. Je to album pro celou rodinu, je hravé a myslím si, že by se mohlo dobře prodávat třeba i v srpnu. Písničky široce komunikují s Vánocemi jenom z toho důvodu, že je nezpívají lidé, ale vánoční předměty.
Kde se ta koncepce vzala?
Napadlo to mého kamaráda, scenáristu a dramaturga Romana Kopřivíka. Před třemi lety jsem měl hotové písničky o vánočce a prskavce a on mi řekl, abych jich napsal ještě pár a třeba by to dalo na netradiční vánoční desku. Zajímavé je, že jsme ji točili v letošním horkém létě, což bylo kouzelné.
Na desce jsou promluvy pana Helmuta Hružvavy. Kdo to je?
To jsem já. Hlasem připomínajícím Bohuše Záhorského, Jaroslava Vojtu a Karla Högera hovořím o historii Vánoc a používám při tom úplně nová slova. Máme kamarádku Claudii, která pochází z Německa a u nás studuje češtinu. Ptala se nás, co to tam ten člověk povídá. Ta slova, která tam jsou, jsou většinou umělá, na škole ji je neučí.
Co je to ta „slavná věc“?
Slavná věc jsou všechny ty záležitosti týkající se Vánoc. My jsme to podali trochu s nadhledem, nejenom v písničkách, ale i na obalu alba. Vánoce tak, jak jsou dnes zkomercionalizované, jsou pro nás nepřijatelné. Děláme si z toho legraci. Pro nás jsou Vánoce hlavně rodina. Je o tom stejnojmenná písnička na desce. Já dal loni své ženě pod stromeček housličky a těším se, až si letos na Štědrý den společně zahrajeme.
Chystáte k tomuto albu speciální koncerty?
Speciální ne. Při našem stávajícím koncertním programu písničky z desky hrajeme. Vystupujeme také s Marií Rottrovou na jejich vánočních koncertech a tam některé také zazní. Jsme součástí její doprovodné kapely. 11. prosince máme velký koncert s novou kapelou Romana Dragouna v brněnském klubu Fléda, kde on pokřtí své nové album a my také. Kmotrem bude Vlasta Redl.