Zastupitelé se Kaplického tázali například na rozpočet výstavby, jak by budova na Letné ovlivnila panorama Prahy, nebo na splnění podmínek architektonické soutěže.

Architekt odmítl přesunutí knihovny na jiné místo. "Najděte mi město v Evropě, ve světě, které má národní knihovnu na periferii. To neexistuje," uvedl Kaplický. Moderní doprava a krátké vzdálenosti jsou podle něj pro knihovnu nezbytné. O přesunu prý nemá smysl mluvit. "Když město Praha knihovnu nechce, tak ji mít nebude," dodal Kaplický.

Budova není zelená, ale barvy šampaňského, až zlatavá, uvedl na začátku prezentace, při níž promítal obrázky knihovny i Prahy. Na četné otázky zastupitelů, zda knihovna naruší panorama Prahy odpovídal Kaplický klidně. „Vizualizace matou, knihovna bude zhruba tak vysoká, jako Národní divadlo a panorama naruší méně, než například Petřínská rozhledna,“ řekl. V souvislosti s možnou stavbou nového Národního fotbalového stadionu na Letné pak svůj blob označil za maličkost.

Vizualizace Národní knihovny na LetnéVizualizace Národní knihovny na Letnéfoto: FUTURE SYSTEMS/Jan Kaplický

Ohledně životnosti pak svou stavbu hájil s odkazem na šest set let starou mozaiku na chrámu svatého Víta. „Vydržela, to je nejlepší důkaz, systém fasády knihovny je podobný, navíc v podzemí, kde bude uskladněno v ideálních podmínkách deset milionů knih bude ještě rezerva pro dalších pět milionů svazků,“ uvedl Kaplický. Umístění knih pod zem zvolil podle svých slov právě proto, aby byl objem na povrchu a tím i zásah do panoramatu co nejmenší. 

Jeden ze zastupitelů se pak tázal na světelnost celé stavby, Kaplický ji podle grafu stanovil na 15 procent denního světla. „Je to dáno odbornými posudky s ohledem na knihy, je to maximální, protože jinak by tam bylo moc CO,“ uvedl v reakci architekt.

Zajímal je rozpočet

Řada zastupitelů se tázala na rozpočet výstavby. Podle Kaplického v soutěži nebyl, odpovídal by ale zhruba třem kilometrům dálnice nebo desetiletému pronájmu dvou stíhaček.

Kaplický také opětovně nabádal zastupitele, nebo spíše stát, aby hledali cestu k financování i prostřednictvím evropských fondů. „Každopádně to možné je, asi ne na stavbu samotnou, ale například na automatický knihovnický systém si to umím představit, ráda jim poradím,“ řekla na dotaz Práva náměstkyně primátora Markéta Reedová (SNK-ED).

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek pak zastupitelům na dotazy k rozpočtu řekl, že má přislíbeno na příští rok 18 miliónů korun na projektovou přípravu. „Věřím, že je stát dobrý hospodář a neumím si proto představit, že by uvolnil tyto peníze a pak by se nic nestavělo,“ vyvracel.

Miloslav Ludvík (ČSSD) poukázal na to, že Praha je jedním z posledních evropských měst se zachovaným panoramatem. Podle Kaplického by ale knihovna nebyla takovým zásahem do panoramatu města jako rozhledna na Petříně. "Nemůže se zastavit rozvoj města," zdůraznil architekt. Jana Ryšlinková (SNK ED) upozornila na to, že Kaplického budova byla v soutěži nejnižší nebo jedna z nejnižších.

Ježek se omluvil 

Zastupitelé také upozornili na to, že chybí vizualizace návrhu, které by ukázaly knihovnu v zimním období. Přesná vizualizace je podle primátora Pavla Béma (ODS) důležitá pro diskusi s památkáři i zástupci UNESCO. "Ano, Praha dala k dispozici pozemky, za to nese odpovědnost, ale určitě jsme tím neřekli, že tam může stát cokoliv," dodal Bém.

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek se na zastupitelstvu omluvil za případné chyby v celém procesu. "Pokud se něco mohlo stát lépe, než se stalo, bylo to tím, že jsme neměli zkušenosti s takovou soutěží," řekl Ježek. Zároveň ho udivilo, že na nesrovnalosti v zadání soutěže neupozornili odborníci z Mezinárodní unie architektů. Upozornil také na to, že, stejně jako návrh Kaplického, ani další nesplnili všechny podmínky. Například návrh, který se umístil na třetím místě, porušil hned dvě.

Přišel i Havel  

"Nezaznamenal jsem bouřlivou debatu," řekl na závěr Bém. Přišel se na ni podívat i bývalý prezident a zastánce Kaplického studie Václav Havel. Kaplický označil debatu za civilizovanou. "Debata je vždycky dobrá, nikdo nedělal žádná vystoupení proti ani pro a o to jde," řekl architekt novinářům.

"Já považuji za velmi dobré a důležité, že zastupitelé se mohli důkladněji seznámit z věcí, o níž budou rozhodovat," řekl novinářům Havel. Osobně soudí, že "knihovna je bezvadný návrh, že má stát tam, kde stojí". Podle Havla je trochu smutné, že se nejprve dělá soutěž na jeden dům a teprve pak bude soutěž na koncepci celé Letné. "Zatím nemá koncepci žádnou. Proto možná také se knihovna jeví zvláštním způsobem jako něco, co je tam divné, co tam trčí, co tam překvapuje," uvedl exprezident. Z dnešní debaty prý má dobrý pocit. Obával se, že bude horší.

Studie vzbudila diskuse hned potom, co byly vyhlášeny výsledky mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu. Ukázalo se, že výstavba knihovny na Letné nemá u řady městských zastupitelů podporu.

Nyní se řeší právní, památkářské a architektonické hledisko stavby. Bém už dříve sdělil, že je nutné zabývat se pěti tématy. Jsou to památkářské hledisko, pozemky, územní plán, dodržení pravidel soutěže a financování výstavby.