Článek
Jiří Bartoška jí říká „mladá“ a ví, proč. Je málo tak věčně mladých lidí jako „paní doktorka“, jak ji s úctou oslovují spolupracovníci, s nimž připravuje festivalový program. Filmový svět od Benátek přes Berlín do Cannes i Montrealu zase dobře ví, kdo je Eva. Snad že byla postupně Šebánková, Königová, Hepnerová a Zaoralová, pro všechny zůstala prostě Evou, šarmantní dámou, s níž je dnes pojem česká kinematografie spjatý víc než s většinou zdejších filmařů.
Kariéru přitom nebudovala zdaleka lehce a splavně, spoléhat mohla vždy „jen“ na svoje vzdělání a slušnost. Teď ji zvou na festivaly jako novinářku i uměleckou ředitelku, kamarádsky se s ní zdraví, považují si jejích názorů a také jí dávají ceny – jen ve Francii Řád rytířky umění a novinářskou palmu festivalu v Cannes.
Ve středu večer se bude bavit, připije si se všemi, kdo jí přijdou popřát zdraví, a když na to přijde, s radostí si zatančí. Takových pětasedmdesát se má a musí slavit! Všechno nejlepší, Evo!