Článek
Ceny předával náměstek ministra kultury Jaromír Talíř, protože ministr se zúčastnil odhalování pamětní desky iniciátorovi obnovení státní ceny za literaturu Pavlu Tigridovi, které se kupodivu konalo ve stejnou hodinu jako slavnostní ceremoniál.
Milan Kundera si pro cenu nepřijel ze zdravotních důvodů a diváci v sále na závěr ceremoniálu slyšeli jen pětiminutovou nahrávku jeho hlasu. Ve svém pozdravu vzpomněl zejména na Zdenu Škvoreckou, v jejímž nakladatelství 68 Publishers prvně česky vyšla Kunderova kniha, za níž státní cenu dostal.
"Je andělem kontinuity české literatury, cena kterou mi udělujete, ať je cena i pro ni," řekl Kundera. Vzpomněl také svobodomyslnou atmosféru šedesátých let v tehdejším Československu, zejména filmovou tvorbu té doby a také divadelní adaptaci své hry Jakub a jeho pán v režii Evalda Schorma. Hra pro něj byla později velkým poutem s vlastí. Uvedl, že tuto svou knihu má ze své práce asi nejraději.
Přidal: překladatelství se málo cení
Laureát ceny za překlad připomněl, že překladatelská tvorba je prací velmi náročnou a často společností málo doceněnou. Uvedl však, že on osobně v ní nachází i četné radosti. "Jednou z prvních z nich bylo potěšení s autory, kteří mě převyšovali duchem i vzděláním a přesto potřebovali, abych se s nimi sblížil, abych jim porozuměl," řekl Přidal.
Jako další radost označil tu, která ho potkala ve čtvrtek. "Ta jistě nadlehčí, ale není to lehkost nesnesitelná. Pomáhá mi myslet na ty, kteří mi ulehčovali horší časy. Na této radosti mají i oni svůj podíl," vzpomněl překladatel na doby, kdy nemohl tvořit pod vlastním jménem a někteří kolegové proto jeho práci svým jménem zaštítili.
Kundera cenu dostal za Nesnesitelnou lehkost bytí
Kundera je nejznámějším a nejčtenějším spisovatelem českého původu, i když některé jeho opusy v češtině vůbec nevyšly. Porota sestavená pro udílení ceny mu cenu udělila za první domácí vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě.
V Česku a právě i v souvislosti s udělením státní ceny se spekuluje o tom, zda je Kundera ještě autorem českým, či již francouzským. "On sám se nepovažuje za autora francouzského, ale bilingvního. A ve všech jeho dílech se jeho český element projevuje," řekl předseda poroty Aleš Haman.
Spisovatel žije několik desetiletí ve Francii a dlouhodobě se straní pozornosti médií. Posledním Kunderovým česky psaným románem a též posledním, který znají čeští čtenáři, je román Nesmrtelnost (1990). Důraz autora na kvalitu překladů neumožnil převést další tři francouzsky psané romány - La Lenteur (Pomalost, 1993), L'Identité (Totožnost, 1998) a L'Ignorance (Neznalost, 2000) - do češtiny.
Přidala porota ocenila za dosavadní činnost v oblasti literárních překladů. Letos dvaasedmdesátiletý Přidal překládá z angličtiny a španělštiny, do češtiny převedl třeba několik dramat Federica Garcíi Lorky a Williama Shakespeara a řadu děl věhlasných prozaiků.
Podle poroty Přidal výrazně přispěl ke vnímání kultury překladu, jeho překlady se vyznačují bohatostí výrazů i novátorskými postupy. Kromě překladů je Přidal také autorem řady básnických sbírek, divadelních, rozhlasových a televizních her, má zkušenosti s prací scenáristy, režiséra i moderátora televizních debat.