I když Import/Export není typický "divácký" film, je natočen srozumitelně až průhledně. Průměrně trénovaný filmový fanda asi po patnácti minutách pozná, o co Seidlovi jde, a pak si další dvě hodiny potvrzuje svůj názor. Jsou to ale docela pestré dvě hodiny.

Ať cestujete na západ nebo na východ, životní prázdnota vás vždy dohoní, vzkazuje Seidl svými ponurými záběry plnými panelové šedi, umírajících starců a kyselých vídeňských "ksichtů". Nechá vás, abyste se pokochali polorozpadlými ukrajinskými a východoslovenskými sídlišti, hnusnými průmyslovými komplexy a opuštěnými cestami u kolejí.

Jako příklad "jiného" světa, kde to ale také nestojí za nic, si vybral chladnou Vídeň s neurotickými paničkami ve vilkách s eurookny a frustrovanými pracovníky bezpečnostní služby. Dlouhý záběr na strážného sedícího před bytovkou na houpacím koníkovi a tupě zírajícího do prázdna v sobě skrývá i špetku humoru, mnohem více se ale divák zasměje ve chvílích, kdy se jeden ze dvou rakouských buranů snaží "nabalit" postarší paní z Košic, která zřejmě patří k inventáři tamního výčepu.

Dejte už pokoj s prostitucí

Filmová hra s trapností jde Seidlovi docela dobře, i když dlouhé scény s prostitutkou v Užhorodu jsou poněkud únavné. Stejně tak úvodní pitvání ukrajinských internetových sexuálních služeb není až tak provokující. Domácí divák se pobaví hlavně tím, že jeden ze zákazníků mluví česky, ale šokován zřejmě z kina neodejde.

Možná už by bylo na čase, aby se němečtí a rakouští filmaři (a média obecně) přestali zabývat svou oblíbenou prostitucí na východě a našli si jinou obsesi. Podle filmu Import/Export to totiž vypadá, že celé Slovensko a Ukrajina je tvořeno jen prostitutkami a gangy chudých Romů. Ruku na srdce, vždyť už to dávno nikoho nezajímá.