S vydáním té desky se ale kouzelný příběh zpěvačky začíná drolit. Album se na trhu objevuje necelý rok po debutu, což klade otázku, kam Farna spěchá? Mohla ještě půlrok těžit z úspěchu debutu a novinku lépe nachystat.

Mohla by se více soustředit na jazyk. Polština, s níž vyrůstala, je v její české výslovnosti velmi znát a posunuje ji do vod nejistoty. Kdyby s albem počkala, mohla výslovnost zdokonalit a mít ji bez chyb a drmolení.

Měla také více vsadit na původní věci. Na Tichu je mnoho coververzí a skladeb z hudebních databází. Proč se autorsky nezapojili jí generačně blízcí členové její kapely, je trochu nepochopitelné. Kdyby Farna s vydáním alba počkala, mohla si nechat napsat i lepší texty než o tom, jak se ráno špatně vstává nebo jak je fajn bez kluků, nadto plné otřepaných klišé.

Talentem přesto zůstává. Na poprockové desce vládne barvou hlasu i intonací. Kdyby nespěchala, mohla to být třeba i bomba. Takhle je to pouze velice průměrné album.

Ewa Farna: Ticho

Universal Music, 44:39