Téma autor zpracovává formou patnácti kapitol řazených chronologicky a geograficky, nabízí čtenáři vedle faktografických údajů také slovníček, pomocné rejstříky a obrazový doprovod. Obálku knihy zdobí kresba od legendy britského komiksu Bryana Talbota, na zadní straně pak zaujme poznámka, že koupí této knihy čtenář přispěje k šíření komiksové gramotnosti u nás.

Je to s námi tak špatné?" Jsme komiksově rozvojová země. Ne že bychom u nás komiksy nečetli nebo nevydávali, spíš o nich moc nevíme. Chybí nám obecné povědomí, že u komiksu, stejně jako u jiných druhů umění, existuje žánrová pestrost a vedle velké produkce braků najdeme vysoce ceněnou literaturu," upřesňuje autor publikace.

Komiks jako moderní médium a fenomén je v Česku téměř nepopsaným listem. Kniha se proto zabývá vývojovými trendy, nejtypičtějšími díly jednotlivých směrů a období. Milan Kruml se snažil podchytit pestrost komiksového světa a jeho vliv na společnost.

Obálka knihy. Foto: Archív Práva

Už na začátku je těžké vůbec určit, kolik je komiksu přesně let. Co historik, to jiný názor. Patrné však je, že vývoj komiksu je svázán s vývojem novin jako masového média, kde vznikaly první stripy.

A v čem spatřuje autor hlavní rozdíly mezi tvorbou komiksových velmocí, jako jsou Japonsko, USA a Evropa?

"Japonci jinak vnímají příběh, jejich komiksy mají větší dynamiku a míň se v nich dbá na detaily. Zajímavý je trend, že přibývá evropských tvůrců, kteří kreslí komiksy jako Japonci. Americká škola se dělí na tři proudy: novinové stripy, sešitová tvorba zaměřená na superhrdiny a komiksové romány, tzv. grafické novely. Pro americký komiks je důležitá kontinuita a také to, zda hrdinové ztělesňují jistý životní postoj. A evropská tvorba je v tomto směru nejrealističtější, tady šlo vždy o obsah, který se hodně přibližoval literatuře. Víc se odvažuje do parodií a víc se zabývá historií než v Americe," říká.

Informace i zábava v obrázku

V této konkurenci se bude pomalu probouzející český komiks velmi těžko prosazovat. Podle Krumla, který se tímto fenoménem jako novinář zabývá od začátku 90. let, by to však nemělo být prioritní: "Rozhodně neprorazíme tím, že budeme napodobovat vzory ze zahraničí. Právě Alois Nebel má obrovskou hodnotu, je totiž typicky český. Ambice českých komiksů by měla být především uspět doma."

Pro českého čtenáře nedotčeného komiksem může být orientace ve velkém množství údajů a informací náročnější, což autor "vykupuje" čtivým, až vypravěčským stylem. Za cíl si také vzal představit komiks z jiného, obsáhlejšího úhlu a vyvrátit mýtus, že je jen pro děti.

Podklady k sepsání více než tří set stránkové knihy sbíral řadu let. Zahraniční tituly nakupoval jako novinář na cestách, hodně jich objevil v českých antikvariátech a značnou část si také objednal přes internet nebo je viděl v elektronické podobě. České scéně je věnován minimální prostor. To autor vysvětluje tím, že vývoj v Československu probíhal zcela jinak, "tu a tam něco vyšlo", ale vesměs toto médium bylo pro komunistické ideology nepřípustné. Z toho důvodu Kruml chystá samostatné vydání o tuzemské tvorbě a podle jeho slov to bude sice práce lehčí, ale riskantnější. 

A jaká budoucnost čeká toto vizuální umění? "V Americe zažívají návrat válečné komiksy. A jeden z trendů je, že přibývá autorů, kteří chtějí dělat komiksovou literaturu. Třeba Persepolis přesahuje hranici komiksu. Je to literatura, velmi angažovaná a výborně napsaná," odhaluje Kruml.

Milan Kruml: Comics: Stručné dějiny

Vydalo Comics centrum, 318 stran