Dvoudílný film, který režíroval Jiří Strach a v němž ztvárnily pardubické odbojářky Tatiana Vilhelmová a Klára Issová, popisuje dění kolem výsadku Silver A z hlediska mezilidských vztahů v odboji. Velitele výsadku líčí jako sukničkáře, odkrývá nevěry odbojářek a nedodržování zásad konspirace.

"Na Západě by šlo o národní pohanu"

Historik Stanislav Kokoška, s nímž scénáristé vše konzultovali, nicméně film označuje jen za volnou rekonstrukci skutečných událostí.

"Nechceme polemizovat, zda parašutisté pili a měli ženy. Je to lidské a jen my víme, jakému napětí byla skupina vystavena. Zpochybnit kompetentnost a statečnost velitele výsadku Alfreda Bartoše, který patří mezi hrdiny druhé světové války, by v zemích na západ od nás pokládali za národní pohanu. Film pouze doplnil počet špatných inscenací, které Česká televize o druhém odboji natočila," napsala mimo jiné řediteli ČT Jiřímu Janečkovi předsedkyně ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Anděla Dvořáková.

"Film byl dělaný po sexuální stránce. Znevažoval odboj," říká předseda okresního výboru ČSBS ve Vsetíně Ladislav Vítek. "Silver A byl nejúspěšnějším výsadkem z Anglie. To je poprvé, co na výsadky takhle ošklivě sáhli. Z Bartoše ve filmu udělali ožralu a souložníka. To raději neměl vzniknout," bouří mluvčí ČSBS Šárka Helmichová.

"Omlouvají zlo"

"Je to bulvární karikatura. Brutálně zkresluje akce odboje. Vím to, vždyť ten gestapák Schultze, kterého hraje ve filmu Viktor Preiss, mě vyslýchal sedmkrát," soudí nositel čestné medaile Zasloužilý bojovník proti fašismu I. stupně Jaroslav Kovářík. Za okupace organizoval odpor a sabotáže v holešovické továrně Liberta, byl vyzrazen a léta strávil v nacistických žalářích.

Ještě menší servítky si bere spolupracovník parašutistické skupiny Bivoac a vězeň nacistických lágrů Milan Zapletal, když píše: "Film je pokračováním řetězu nacistické a později též komunistické propagandy. Obě měly za cíl co nejvíce zesměšnit a zkarikovat český protinacistický odboj. Veze se na populistické vlně, která se v poslední době šíří Evropou a relativizuje hrdinství, omlouvá zlo."

Odbojáři si na tvorbu ČT stěžovali už několikrát. Nelíbil se jim například díl seriálu dokumentů Ta naše povaha česká o Sudetech nebo dokument Mýtus a pravda o Marušce Kudeříkové, v němž autoři třeba líčili, jak s dalšími mladými lidmi špatně zorganizovala odbojovou akci a řada nevinných prý kvůli tomu skončila v koncentrácích.

Televize zpracovává odpověď

V aktuálním dopise také stojí, že s podobnými protesty vždy v televizi narazili na hradbu mlčení nebo dostali odpověď, že jsou staří a mají až totalitní názory.

"Dopis přišel a odpověď zpracováváme. Nicméně nešlo o autentický hraný dokument, ale o dramatickou tvorbu. Není tak úplně pravda, že bychom odbojáře odbývali. Třeba ve zpravodajství prostor dostávají," řekl mluvčí ČT Martin Krafl.

"Existují desítky pohledů na válku. My se soustředili na soukromé vztahy. Příběh říká, že i hrdinové jsou z masa a kostí, i oni mají své lidské slabosti," dodal spoluautor scénáře Josef Konáš. Podle jeho tvrzení na film reagovalo mnoho lidí pozitivně.