Hra se rozběhla po světových jevištích a v Praze nalezla ideální představitelku v herečce Lubě Skořepové, která jakoby chtěla kalendář usvědčit z omylu v datu narození, hraje letos již druhou velkou roli (po březnové premiéře hry Ivy Klestilové Usměj se mami v Divadle U Valšů).

Sedmdesátiminutový monolog představuje jen objemem textu náročný úkol, ale Skořepová ho zvládá s obdivuhodnou vervou a prožitkem, v němž se střídají tóny živočišně drsné, hořce humorné i žensky smyslné s dětskou bezbranností a naivitou i průhledně lstivou prohnaností.

Od narození a dětství stráveného ve svobodném prostředí cikánského tábora, přes zasnoubení s ještě dětským ženichem Tišelou, porody třiceti dětí, přes všechnu tu bídu, vášeň a protloukání se světem až do chvíle, kdy César klesl do sněhu, souká Drana nit svého života ze zašmodrchaného klubka, v němž jsou navinuty vlákna jejího života stejně jako osudy celého romského etnika.

Obrací se stále k vychládající koňské zdechlině, k níž se tulí ve snaze zachytit alespoň část unikajícího životadárného tepla, mluví a mluví, protože jedno z cikánských přísloví učí, že dokud s tebou mluvím, žiješ.

Skořepová umí rozesmát i dojmout

Skořepová v autenticky působícím cikánském kostýmu i líčení s živýma očima a mluvnýma rukama hraje doslova celým tělem. Využívá svého širokého hlasového rejstříku od vlezle úlisných vysokých intonací až po drsné hrdelní výkřiky, nebojí se pustit v improvizovaném výstupu mezi diváky, aby jim hádala z ruky a žebrala pro své hadrové "děťátko", dovede diváky rozesmát i dojmout. Když v závěru vidí sebe i Césara cválat po měsíční cestě smrti, je to chvíle křehká a krásná.

Na premiéře možná ještě leccos z textu padlo za oběť nervozitě, ale co na tom. Důležité je, že herečka tlumočí silný příběh způsobem, který diváky vede po cestě Dranina života s minimem divadelních prostředků, skrze výraznou hereckou akci a společně sdílenou emoci. Monodrama César a Drana v sálku Ábíčko v Divadle ABC má šanci na stejně dlouhý život, jakým žije Skořepové Mydlibaba v Divadle v Řeznické. Škoda jen, že vzhledem ke vskutku komorní kapacitě sálu uvidí Dranu jen málo diváků.

Isabelle Doré: César a Drana

Překlad Petr Christov, režie Jiří Trnka, scéna a kostýmy Kristina Renčová - Karmazínová, dramaturgie Dora Štérová, hudba Marco Pillo. Premiéra 1. 4. 2007 v Divadle ABC (Ábíčku).