Talentovaná Shakira celé své vystoupení poctivě odtančila a odběhala napříč pódiem. Teprve na poslední přídavek, hitovou Hips Don't Lie, ji přišlo podpořit šest tanečnic, které pomohly koncert vygradovat k závěrečné spršce papírových konfet v karnevalovém duchu.

Do té doby si zpěvačka vystačila se sedmičlennou doprovodnou kapelou, svým naříkavým, přesto místy řádně rockovým hlasem, pohybovým talentem, kouzelným úsměvem a bez zbytečných řečí. Vyžadovalo to tvrdou práci, kterou zvládla s úsměvem a při ní jako by mimochodem puberťácky dováděla se svými muzikanty, kteří jí z legrace připravili malou zlomyslnost, když se při představování vyměnili u nástrojů a ona z toho byla kapánek zmatená.

Koncertní repertoár tvořily písničky z alb, které vydala v posledních jedenácti letech. Vybírala spravedlivě, řeč koncertu tvořily angličtina i španělština a samozřejmě všechny prověřené hity. Začala nejstarší písní večera Estoy Aquí z roku 1995, zazněly mimo jiné Don't Bother, La Tortura, Si te vas, Whenever Wherever, La Pared, v přídavku Ojos Así i zmíněná Hips Don't Lie. Vše přirozeně rámovaly latinsko-americké motivy propojené s popovým cítěním, kterými je tvorba Shakiry charakteristická.

Odzbrojující byl její hlasovýn projev. Zpívala nenásilně, slova místy "cedila" skrz zuby bez jakékoliv mimiky ve tváři, což v detailních záběrech na plátnech působilo dojmem, že plně využívá playback. Ona ale jen touto technikou získala naprostou intonační jistotu. Že dokáže zakřičet a pevně držet tón ukázala v baladě Underneath Your Clothes, jednom z vrcholů poctivého hudebního a vkusně zábavného večera.