Článek
V jedenácti kapitolách nabízí čtenářům jedinečnou možnost porovnat názory na politiku a společnost nejvýznamnějších kapel jako Dead Kennedys, Fugazi, Ramones, Agnostic Front, crossoverových Suicidal Tendencies nebo The Offspring a Green Day.
Kniha provází punkem od počátku jeho věků, od doby nezapomenutelného klubu v New Yorku CBGB's, přes americkou válku v Zálivu, která inspirovala politický punk, dále přes průnik stylu do menších měst, po vznik neopunku až k nedávné válce v Iráku, která se opět odrazila v textech punkových kapel.
"Punk je hudební styl, který se vrací ke kořenům rocku a současně zdůrazňuje tendenci protestu. Klasický rock-and roll v 50. letech byl vyjádřený jenom hudbou a bylo celkem jedno, co se zpívalo. V punku se spojil protest rychlé agresívní hudby s texty, které neměly kupodivu moc daleko svým nábojem k textům, které zpívali v 60. letech písničkáři. Byly hodně ostré," říká v knize Švamberk.
Jeho ucelený pohled na punk ocení i "punkoví neznabozi", kteří najdou v knize řadu zajímavostí. Dočtou se například, jak se dostal český kytarista ke spolupráci s muzikantem Davidem Bowiem, písničkářkou Patti Smithovou a zpěvákem Iggy Popem, a to ještě v době, kdy o nich vědělo jen pár vyvolených. Neopomíná ani Jello Biafru, Johna Calea, Henryho Rollinse, Iggyho Popa a The Stooges či Misfits.
Zajímavé je povídání amerických muzikantů Hilary Binderové a Chrise Rankina ze skupiny Sabot, kteří žijí v Táboře. Každý rozhovor předchází malý medailón, který osobnost představuje, knihu doplňují černobílé fotografie a velmi peprné doslovy Jyřýčka a Štěpána ze skupiny N. V. Ú.
Alex Švamberk: Nenech se zas oblbnout, Maťa, Praha 2006