Článek
Odsouzený se odvolal, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.
Při projednávání jednoho z nejpodivnějších případů v dějinách české justice se musel soud vrátit o třináct let zpátky, do noci 16. září 1990, kdy se po cestě ze šluknovského hostince strhla opilecká rvačka, které se zúčastnil i recidivista Bílý. Poté pak podle obžaloby vnikl do rodinného domku a tam umlátil kladivem oba německé sourozence. "Eduarda třemi a Františka jedenácti údery," prohlásila v pátek předsedkyně senátu Jana Kurešová.
"Já jsem je nezabil, šel jsem tam kvůli penězům a oni už byli mrtví," hájil se odsouzený.
Svědkyně po letech změnila výpověď
Bílý byl z vraždy bratrů Františka (1911) a Eduarda (1909) obžalován již v roce 1991. Po kolotoči soudních jednání byl však nakonec odsouzen jen za porušování domovní svobody a pokus krádeže. Státní zastupitelství však nyní předložilo nové důkazy o vině Bílého. Bílý, který je ve vazbě, aby neovlivňoval svědky, soudu řekl, že nikoho nezavraždil.
Před soudem vypovídala i Angelika, která s Michalem Bílým v té době žila. Zatímco krátce po vraždě vypovídala, že nic neví, později svědčila v neprospěch Bílého. Uvedla, že se od něj kvůli této vraždě i odstěhovala. Na dotaz, proč se rozhodla hovořit až nyní, řekla soudu, že do roku 1999 bydlela v Čechách a bála se výhrůžek Bílého. Nyní žije v Německu a již se ho prý nebojí.
"Jejímu svědectví soud přikládá velkou váhu, je velmi věrohodná," dodala soudkyně s tím, že pachatele navíc usvědčila pachová stopa.
Státní zástupkyně požadovala výjimečný trest, Kurešová však konstatovala, že pro tento verdikt nebyly splněny potřebné podmínky, navíc podle ní případ ovlivnila neschopnost orgánů činných v trestním řízení.
Osud sourozenců
Bratři Bienertovi a jejich sestra Alžběta byli sudetští Němci, kteří se narodili ve Šluknově. František jako textilní odborník nemusel odejít po válce do Německa. Zůstat ve Šluknově mohla i Alžběta. Do odsunu byl ale zařazen Eduard. Ten se s tím nemohl smířit, z transportu utekl a poté se zhruba 20 let skrýval na půdě rodinného domu.
V polovině 60. let ho objevili hasiči při likvidaci požáru sousedního domu. V té době již protiněmecké vášně pominuly, a tak Eduard mohl zůstat se svými příbuznými.
V noci na neděli 16. září 1990 začal dům Bienertových hořet. Hasiči našli v domě bratry v krvi. František byl po úderech tupým předmětem mrtev na místě, Eduard zemřel cestou do nemocnice.
"Vrahem nejsem, trest je přehnaný," stačil ještě v pátek při odchodu ze soudní síně vykřiknout Bílý. Sourozenci Bienertovi jsou pohřbeni v hrobce na šluknovském hřbitově a na jejich náhrobní desce německý nápis připomíná, že zemřeli rukou vraha.