Článek
„O tom nic nevím. Je to jeho věc. Sama mám svých starostí dost,“ dodala.
Bratra prý už rok neviděla. „Naše vztahy nejsou zrovna dobré. Nemám na něho ani žádný kontakt. Bude se pohybovat zřejmě někde v Německu, kde žil dvacet let,“ sdělila žena. Svého sourozence považuje za chytrého a vzdělaného člověka.
Státní zástupce obžaloval z terorismu člověka, který na internetu schvaloval smrt českých vojáků
„Je vystudovaný inženýr. Bohužel se ale někdy chová tak, že s ním není jednoduché vyjít. Mám s tím zkušenosti. Kvůli tomu se také spolu nestýkáme,“ řekla dále s tím, že kriminál není pro bratra ničím novým. Strávil tam několik let za minulého režimu jako nepřítel státu.
Poprvé se Antonín D. dostal za mříže v roce 1977, kdy se bez povolení pokusil vycestovat do tehdejšího západního Německa. Po propuštění z výkonu trestu nemohl sehnat práci odpovídající jeho vysokoškolské kvalifikaci a skončil jako topič. V zoufalství napsal dopis prezidentu republiky Gustávu Husákovi.
Útok na české vojáky nebyl reakcí na odplatu
„Jde o perzekuci mé osoby. Domnívám se, že z hlediska celospolečenského zájmu je nepřijatelné, aby profesi topiče vykonával inženýr kybernetik, když přínos mé práce v oboru, ve kterém jsem byl vyškolen, je mnohem větší než obsluha kotle. Je přece v zájmu i socialistické společnosti, aby naplno využila kvalifikace každého práceschopného občana,“ stojí v dopise z roku 1982, jehož text má Právo k dispozici.
V něm pisatel upozorňuje i na to, že lidská práva a socialistický systém patří neodvratně k sobě, a kdo tohle nechápe, jedná de facto jako jeho nepřítel.
Místo pochopení se ale Antonín D. dočkal zatčení a odseděl si dva roky za snižování vážnosti prezidenta republiky a za poškozování zájmu republiky v zahraničí. Na případ v roce 1983 upozornil ve zprávě Charty 77 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
„Obžaloba byla vznesena na základě soukromé korespondence a odposlechů telefonních hovorů,“ zmiňuje VONS. Nakonec nechal režim Antonína D. vystěhovat do Německa.
Přes zákaz řídil
Podle státního zástupce Martina Bílého obviněný schvaloval smrt českých vojáků v diskusi na internetu. Její obsah ale nesdělil. „Na obviněného byla současně podána obžaloba pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí, neboť nerespektoval uložený zákaz řízení motorových vozidel,“ dodal.
Tři čeští vojáci zahynuli v srpnu 2018, kdy se poblíž základny v Bagrámu odpálil sebevražedný útočník. Rotný Martin Marcin (36) a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek (28 a 25) byli na místě mrtví. Prezident Miloš Zeman je později in memoriam vyznamenal medailí Za hrdinství. Češi v Afghánistánu působí v rámci podpůrné mise NATO.