Hlavní obsah

Synovi chtěla pomoci penězi z dědictví druhého. Jde k soudu

Právo, Patrik Biskup

Z pozice rodiče by se to dalo pochopit. Dospělý syn potřebuje peníze, a tak mu matka půjčí necelých půl miliónu korun, které sice patří jejímu mladšímu synovi, ale ten je ještě malý. I když jde o jakousi finanční výpomoc v rámci rodiny, 46letou ženu z Klatovska za to policisté obvinili ze zpronevěry a hrozí jí za to až pět let vězení. Neměla k tomu totiž potřebné požehnání soudu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Peníze zdědil chlapec ve 12 letech po smrti své babičky. Matka jako jeho zákonný zástupce měla tyto finanční prostředky svěřené do úschovy. Před dvěma lety je vybrala z účtu a půjčila druhému synovi na opravu domu, aby si nemusel brát drahý úvěr u banky. „Sepsali spolu smlouvu o půjčce, ve které se mladík zavázal peníze splácet po třech tisících měsíčně, což řádně neplnil,“ stojí v obvinění.

Podle policejní mluvčí Dany Ladmanové šlo o peníze z dědictví, jež byly ženě pouze svěřeny do dispozice a výhradně patřily jejímu mladšímu synovi. „K tomu, aby s nimi mohla jakkoliv nakládat, musela mít souhlas soudu, což neměla. Z jejího pohledu tak šlo o cizí věc,“ řekla dále Ladmanová s tím, že vyšetřovatelé už případ uzavřeli a státní zastupitelství na ženu podalo obžalobu.

Policii kontaktovala soudní opatrovnice poté, co odhalila, že na účtu nezletilého hocha chybí zděděné peníze, a jeho matka odmítala předložit doklady, jak s nimi bylo naloženo. Obviněná žena svého staršího syna obhajovala s tím, že nemá stálé zaměstnání. „Bratrovi peníze časem určitě vrátí,“ slibovala žena při výslechu.

Prezident notářské komory Radim Neubauer upozornil na to, že podobné případy řeší občanský zákoník. „Podle něj potřebují rodiče k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte, souhlas soudu,“ vysvětlil notář. Z toho podle něho plyne, že zákonodárce stanoví jako podmínku účinnosti právního jednání rodičů, které se týká jmění dítěte, souhlas soudu vždy.

Jedinou výjimkou, kdy není striktně vyžadován, jsou případy, kdy jde o záležitost týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. „Je třeba si uvědomit, že poskytnutí půjčky v této výši není běžné. Zákon přímo stanoví, že souhlasu soudu je třeba zejména k právním jednáním, jimiž se uzavírá smlouva úvěrová nebo obdobná. Pokud schválení soudem chybí, pak nastává, jako by se jednání nestalo,“ uzavřel Neubauer.

Podobný případ už jednou skončil před soudem. V roce 2015 potrestal klatovský soud manželský pár za to, že zpronevěřil 200 tisíc, které dostal jejich šestiletý syn jako odškodnění za zranění způsobené útokem psů. Peníze, jež měly být podle opatrovnického soudu určeny na zlepšení kvality chlapcova života, použili rodiče na splacení svých dluhů.

Reklama

Výběr článků

Načítám