Článek
„Byl to normální pohodový člověk. Ale je pravdou, že se nedokázal přenést přes to, co se stalo bratrovi. Byl pořád názoru, že bratra chtěli určití lidé oddělat. Věděl toho podle něj příliš, než aby zůstal naživu,“ popisoval muže jeden ze zaměstnanců Aircraft Industries. Na Slovácku si Karel Musela postavil i dům a údajně pracoval v Aircfraft Industries na oddělení investic.
Vyhazov pro nepohodlnost?
V roce 2010 jej ale vedení společnosti, jak sám v minulosti řekl Právu, nechalo vyhodit. Hlavním důvodem „vyhazovu“ byl podle něj fakt, že byl vedení firmy, respektive manažerům Pavlu Vachovi a Petru Veselému, nepohodlný.
Karel Musela často hovořil s novináři u soudu, který se zabýval případem pokusu o vraždu jeho bratra, kdy seděl na lavici obžalovaných Luboš Novotný z Chrudimska, známý Pavla Musely. Dodnes jediný svědek tehdejších událostí.
Tento muž zasvěcoval zbrojařského magnáta do tajů myslivosti. Od počátku tvrdil, že jeho myslivecký kolega spadl z posedu nešťastnou náhodou. S tím se také po několika líčeních soud ztotožnil.
Střelba v Kunovicích má tři obětiVideo: Aleš Fuksa, Právo
„S největší mírou pravděpodobnosti zranění poškozeného vznikla pádem. Soud zde nenalezl možnou reálnou motivaci kromě nějakého zkratkovitého jednání,“ uvedl při rozsudku v dubnu 2010 předseda senátu Radomír Koudela a dodal: „Je otázka, proč by spáchal vytýkané jednání? Nemohl totiž vědět, v jakém bude poškozený stavu. Neměl jistotu, zda v budoucnosti nesdělí, jak se vše skutečně odehrálo.“
Událost se stala mezi obcemi Velehrad a Salaš. Oba muži si stejně jako v mnoha případech dříve vyrazili na lov, na místě byli sami.
Podle obžaloby Novotný muže napadl nezjištěným způsobem. Pavel Musela utrpěl otok mozku, zhmoždění mozku a levé plíce, měl zlomenou kyčel i osm žeber, zůstaly mu trvalé následky včetně poškození části mozku a není možné, aby událost popsal.
Podle rozhodnutí tříčlenného senátu se jednalo o nešťastnou souhru náhod. K verdiktu soudce přiměl i tým znalců z oboru soudního lékařství, který se shodl, že vzniklá mnohačetná zranění nemohla být s velmi velkou pravděpodobností způsobena násilím od jiné osoby, ale pádem ze zhruba pětimetrové výšky.
Znalec měl opačný názor
Opačného názoru byl opakovaně znalec z oboru forenzní biomechaniky, který se zabývá pohyby lidského těla, Jiří Straus. Výšku nezaviněného pádu stanovil po výpočtech na 8,4 metru, což je o tři metry více, než byla výška posedu.
Zproštění obžaloby v závěrečné řeči však požadovala nejen obhajoba, ale ztotožnil se s tím i státní zástupce Roman Kafka. I on poukázal na to, že ani rozsáhlé dokazování včetně několika znaleckých posudků nedokázalo bez pochybností vyřešit mechanismus vzniku zranění poškozeného.
