Hlavní obsah
Soudce Ivan Elischer. Foto: Jan Handrejch, Právo

Soudce Elischer si v kanceláři přepočítával statisíce korun

Říká se, že pod svícnem je největší tma. Přísloví ale neplatí na kancelář soudce Ivana Elischera obžalovaného z korupce a ovlivňování kauz, které měl na pražském vrchním soudu na starosti. Policie totiž zachytila nejen to, jak ovlivňování kauz probíhalo, ale i to, jak v kanceláři přepočítával veliké sumy peněz, o kterých je obžaloba přesvědčena, že pocházely z úplatků.

Soudce Ivan Elischer. Foto: Jan Handrejch, Právo
Soudce Elischer si v kanceláři přepočítával statisíce korun

Pražský městský soud v úterý přehrával záznamy, které policejní štěnice zachytily v Elischerově kanceláři. Tam ho pravidelně navštěvoval další obžalovaný Nguyen Quoc Hung, jenž podle spisu zařizoval, aby soudce vynesl mírnější rozsudky nad Vietnamci, kteří si za to zaplatili.

Odposlechy se týkaly údajného ovlivnění drogové kauzy, kde figurovalo celkem třináct lidí. Záznamy z kanceláře zachytily dění krátce před rozsudkem, přičemž Nguyen chtěl zmírnění trestů pro čtyři krajany.

Nerozhodoval jsem v ničí prospěch
Ivan Elischer, obžalovaný soudce

S Elischerem přišel o kauze debatovat v pátek 27. října 2017 odpoledne. Soudce v té době začal připravovat rozsudek, který měl padnout poslední říjnový den. Po uvítání hned Elischer komentuje roli obžalovaného, který všechno přiznal a usvědčil zbytek skupiny.

„Bylo by lepší, kdyby mlčel. Kdyby nemluvil, tak důkazů moc nebylo,“ vyprávěl Elischer. Korunní svědek na rozdíl od ostatních dostal poměrně mírný trest v délce čtyř let vězení. Někteří spoluobžalovaní dostali i dvanáct let.

Dám jim osm let

„O ty, o které vám jde, tak těm dám osm let. Dál už to nejde, nedoznávají to,“ řekl také Elischer při debatě s Nguyenem, který na soudce naléhal, jestli by nezvážil ještě mírnější tresty.

Poté soudce začal Nguyenovi vysvětlovat, jaké paragrafy a odstavce se obžalovaných týkají a jaké tresty jim za to hrozí.

„Překvapilo mě, že jsou všichni staří. Nejsou tam žádní mladí kluci, pro některé je to v podstatě trest doživotí,“ komentoval kauzu Elischer.

Poté se oba muži rozloučili s tím, že se nevidí naposledy. Elischer totiž Nguyenovi přislíbil, že mu den před rozsudkem ještě poví, jestli se něco změnilo. Nutno podotknout, že několik schůzek kvůli stejné kauze zachytily policejní kamery i v předchozích měsících. Ty se u soudu přehrávaly při dřívějších líčeních.

Elischer pořízené odposlechy od počátku zpochybňuje. Tvrdí, že byly pořízeny nezákonně. Popsaný záznam označil za vytržený z kontextu. Prohlásil také, že stejným způsobem jako s Nguyenem kauzu probíral i se státní zástupkyní, která měla odvolací řízení na starosti. „Nerozhodoval jsem v ničí prospěch,“ zdůraznil Elischer.

Další záznamy pocházely ze 30. října. Do vynesení rozsudku zbýval jeden den. Nguyen krátce po poledni začal Elischera v kanceláři přemlouvat, jestli by ještě nezvážil další snížení trestů. Soudce na to odvětil, že to ještě zkusí.

Dohoda o rozsudku platila

Oba muži si pak ještě odpoledne volali. Nguyen chtěl Elischera ohledně rozsudku navštívit, ale nakonec do kanceláře nedorazil. Policejní záznamy končí po šesté hodině večer, kdy Elischer nejspíš rozsudek dopsal. Na videu bylo vidět, jak následně pokládá nějaké papíry na židli. Tyto papíry si pak vzal Elischer při odchodu z práce s sebou.

Soudce po přehrání těchto záznamů konstatoval, že jde pouze o slova, která se neporovnávají s vynesenými rozsudky. Ty hájil tím, že jsou platné a žádný soud je nezrušil. Odmítl také to, že by rozsudek „vynesl“ ven z budovy, aby ho někomu předal.

„Nechápu, o co státnímu zástupci šlo. Pokud to byl výrok rozsudku, tak jsem si to bral domů, abych ho mohl přečíst nebo opravit,“ prohlásil Elischer.

Verdikt pražského vrchního soudu v drogové kauze poslední říjnový den nakonec dopadl tak, jak se oba muži dohodli. Elischer za to podle spisu dostal od Nguyena nejméně jeden milion korun.

Šustění bankovek v kanceláři soudce

Další záznam policie v kanceláři Elischera pořídila ve středu 1. listopadu. Tedy následující den po rozsudku. Kamera nejprve několik minut zabírala prázdnou kancelář, než do ní Elischer krátce před polednem vešel. Soudce chvíli seděl v křesle a pak vyndal několik věcí ze skříně.

Následně zmizel mimo dosah kamery, ale mikrofony zachytily zvuk, který připomínal šustění peněz. Vypadalo to, jako by je Elischer přepočítával. Část následně zřejmě schoval zpět do skříně a část do tašky na zapínání. O chvíli později se soudce oblékl a odešel z kanceláře pryč.

Další záznamy pocházely z večerních hodin stejného dne. A tehdy se už Elischer oku kamery nevyhnul.

U svého stolu počítal peníze nahlas, zároveň bylo možné bankovky zahlédnout, když je pokládal na stůl. Detailní pohled pak nabídla kamera, kterou policisté zavěsili přímo nad Elischerův pracovní stůl.

Po sečtení peněz Elischer bankovky vždy dal do obálky, kterých měl několik. Obálky následně schoval do jedné velké a napěchované, ta skončila ve spodním šuplíku pracovního stolu. Když soudce Elischer počítání peněz a jejich rozdělení do obálek dokončil, tak měl problém vůbec šuplík zavřít. Celkem soudci počítání peněz zabralo zhruba půl hodiny.

Když Elischera policie v březnu 2018 zatkla, tak u něj v kanceláři našla v obálce 223 tisíc korun. Policie ale ze záznamů spočítala, že pět měsíců předtím v kanceláři měl zhruba 950 tisíc.

Samotný Elischer se v soudní síni příliš nevyjadřoval a odkázal na svou výpověď z úvodu procesu. Tehdy kategoricky popřel, že by tyto peníze pocházely z trestné činnosti. Vysvětlil, že nedůvěřuje bankám, a proto si vydělané peníze raději ponechává v hotovosti.

„Bylo vidět, jak v obálce mám peníze a dávám do ní další. Jen jsem ty obálky spojoval,“ komentoval záznamy Elischer.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků