Hlavní obsah
Obžalovaní před soudem Foto: Petr Horník, Právo

Soud potrestal pražské úředníky v kauze Bečvářova statku až sedmiletým vězením

Městský soud v Praze ve čtvrtek uložil třem úředníkům pozemkového úřadu tresty vězení a podmínky v kauze restituce tzv. Bečvářova statku, při které vznikla škoda 1,4 miliardy korun. Rozsudek není pravomocný.

Obžalovaní před soudem Foto: Petr Horník, Právo
Soud potrestal pražské úředníky v kauze Bečvářova statku až sedmiletým vězením

Referent pražského pozemkového úřadu Jan Horák dostal sedm let vězení a peněžitý trest 4,5 milionu korun, jeho nadřízená Eva Benešová šest let vězení a stejný peněžitý trest a Petr Chmelík roční podmínku, přičemž zaplatit musí 800 tisíc korun. Dotčené pozemky se podle soudu zabírají.

Pražský městský soud neměl o vině úředníků pochybnosti. Podle předsedkyně trestního senátu Jany Miklové úředníci zcela rezignovali na to, aby si získali dostupné informace. Rozhodnutí vydávali prakticky svévolně a protizákonně.

„Jak říkal jeden ze svědků, stačilo k tomu získat tři papíry. Sehnání těchto dokumentů nebylo ani časové náročné, podklady nebylo problematické získat, nešlo ani o žádnou badatelskou nebo detektivní práci,“ kritizovala obžalované Miklová.

Lukrativní pozemky

Podle obžaloby úředníci nezákonně přiřkli Emilii Bednářové lukrativní náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu M. Bečvářovi, ač byla dědičkou po jeho bratrovi Josefovi. Další restituenti zase mohli podle obžaloby dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci, a dědicové tak měli dostat pouze dvě třetiny nároku, někdy patřily pouze Janu M. Bečvářovi, a neměli je obdržet vůbec.

Obžalovaní vinu odmítali a tvrdili, že nejednali úmyslně a věřili předloženým čestným prohlášením.

Média dříve uvedla, že této nejrozsáhlejší restituce v Česku využili například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička, a dostali se tak k obrovskému majetku.

Obžaloba mířila na několik rozhodnutí úředníků z let 2009 až 2012, na jejichž základě Bednářová i další restituenti získali lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi v pražských Strašnicích a na Žižkově. Obžalovaný Horák totiž ženu označil za neteř po Janu M. Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti.

Horákovi a Benešové hrozilo za zneužití pravomoci úřední osoby až 12 let vězení. Chmelík byl obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti, které se trestá až pětiletým vězením.

Zasáhl nejvyšší soud

Pozemkový úřad určil Bednářovou jako vlastníka sporných pozemků v roce 2012. Když se její nárok ukázal jako přinejmenším sporný, pokusil se úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal v březnu za pravdu. Rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení.

Nejvyšší správní soud (NSS) ale tuto středu rozhodnutí městského soudu zrušil s tím, že soud nepostupoval správně, když v prvních dnech nouzového stavu zrušil jednání a později rozhodl neveřejně. Soud tak musel jednat znovu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků