Hlavní obsah
Plameny na hřebech bylo vidět z dalekého podhůří. Foto: HZS Špindlerův Mlýn Pavel Viktorín

Požár u Labské boudy zdevastoval 20 hektarů krkonošské tundry

Skoro 20 hektarů unikátní krkonošské tundry zdevastoval sobotní požár v blízkosti hřebenové Labské boudy. Labská bouda ve výšce 1340 metrů zůstala ušetřena jenom díky opačnému směru větru.

Plameny na hřebech bylo vidět z dalekého podhůří. Foto: HZS Špindlerův Mlýn Pavel Viktorín
Požár u Labské boudy zdevastoval 20 hektarů krkonošské tundry

Požár mrazem vysušené kosodřeviny a smilkových trávníků nemohl podle předběžných úsudků hasičů vzniknout samovolně. „Musel tomu někdo pomoci. Buďto špatně uhašeným ohništěm, nebo vařičem. Kosodřevina obsahuje velké množství pryskyřice, která za těchto podmínek velmi dobře hoří,“ shodli se hasiči. „Příčina požáru je předmětem dalšího šetření,“ řekla mluvčí královéhradeckých krajských hasičů Martina Götzová.

Plameny na hřebech bylo vidět z dalekého podhůří.

Foto: HZS Špindlerův Mlýn Pavel Viktorín

Požár v první zóně Krkonošského národního parku (KRNAP), ačkoliv vypadal zprvu hrozivě, nezpůsobil velké ekologické škody. „Nejsou natolik závratné, jak se předpokládalo,“ potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Krkonošská tundra představuje unikát nemající ve světě obdoby. Jde o jeden z nejpřísněji chráněných biotopů Česka. „Něco takového tady nebylo minimálně posledních deset let. Skončili jsme v neděli odpoledne,“ podotkl šéf špindlerovských hasičů Pavel Viktorín.

Hlášku záchranáři dostali v sobotu krátce po čtvrté hodině odpoledne. „Existovalo podezření, že se oheň dostal až do Polska. Zastavila ho hraniční cesta,“ popsala Götzová.

Plameny na hřebech bylo vidět z dalekého podhůří.

Foto: HZS Špindlerův Mlýn Pavel Viktorín

Vrtulník kvůli povětrnostním podmínkám nevzlétl. Hasiči museli oheň likvidovat pomocí cisteren. „Bylo zřízeno čerpací stanoviště, odkud byly cisterny doplňovány. Zbytky požáru se dohašovaly ještě během neděle,“ upřesnila Götzová.

Plameny na hřebech bylo vidět z dalekého podhůří.

Foto: HZS Špindlerův Mlýn Pavel Viktorín

Fenomén krkonošské arkto-alpínské tundry vznikl před desítkami tisíc let během ústupu kontinentálního ledovce z dnešního polského podhůří Krkonoš. „Odtud ustupovala klasická severská tundra před teplem do hor, kde se spojila s horskou,“ popsal vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Materna. Krkonoše jako jediné prosluly prolínáním arktické tundry příznačné pro nezaledněné oblasti Arktidy a Antarktidy a alpínské z oblastí, kde vládne sníh, led a mráz.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků