Článek
Drbohlav v dovolání poukazoval například na délku řízení. Podle Nejvyššího soudu sice nebyl postup orgánů činných v trestním řízení zcela bezchybný ani plynulý, ale délku řízení si vynutila především náročnost případu.
"Jednalo se o poměrně složitou věc, náročnou na dokazování a kvalitu opatřovaných důkazů, zejména znaleckých posudků, což si samozřejmě vyžaduje větší časový prostor," uvedl v rozhodnutí senát s předsedkyní Věrou Kůrkovou.
Nejvyšší soud nenašel ani jiný důvod k zásahu. "Není možné ignorovat povahu trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, neodčinitelný, fatální následek spočívající v usmrcení zcela nevinného člověka v produktivním věku, v důsledku čehož úvahy o případné modifikaci trestu ztrácejí na významu a opodstatněnosti," stojí v rozhodnutí.
Dělníka, který mu stavěl dům, zastřelil
Vražda se stala 28. září 2004 ve Vraném nad Vltavou u Prahy. Drbohlav tehdy po požití alkoholických nápojů v noci usmrtil ve své garáži na stavební parcele opakovanými výstřely z legálně držené pistole jednoho z dělníků, kteří mu stavěli dům. Osmačtyřicetiletý muž, stejně jako další dva dělníci, kvůli stavbě domku v garáži bydlel.
Lékař tvrdil, že si zločin vůbec nepamatuje. S dělníky prý dobře vycházel, osudný večer spolu byli v hospodě. Jeden z dělníků - ne však zastřelený - tam Drbohlavovi sdělil, že má poměr s jeho ženou. Lékař to prý přivítal, protože měl milenku a chtěl se rozvést.
Pak už si Drbohlav podle svých slov vzpomíná jen na to, že byl v sanitce. V ní se ocitl poté, co měl v noci při cestě za manželkou na chatu dopravní nehodu. Se zlomenou pánví skončil v nemocnici, v jeho autě našli policisté vražednou zbraň. Podle odborníků měl Drbohlav v době spáchání trestného činu v krvi 1,4 až 1,6 promile alkoholu.