Článek
Problém se týká případů, kdy člověk policii oznámí, že mu byl nabídnut úplatek nebo že ho od něj naopak někdo vyžaduje. Policie totiž v takových situacích mohla až do změny zákona z loňského května se souhlasem takového oznamovatele okamžitě začít odposlouchávat jeho telefon a získat tak klíčové důkazy.
„Je nutné konstatovat, že nasazení odposlechu se souhlasem účastníka, které bylo policejním orgánem ve věcech podezření z úplatkářství často a efektivně využíváno, bylo poslední novelizací trestního řádu pozměněno tak, že v současné době jej pro tyto trestné činy nelze využívat, což značně omezilo možnosti policie při prvotním dokumentování této trestné činnosti,“ píše se v dokumentu.
Zákon se měnil kvůli tlaku z EU
Nový šéf protikorupční policie Libor Vrba v této souvislosti potvrzuje, že pro detektivy takto pořízené odposlechy představovaly důležitý prostředek. „Kdybychom tu možnost měli nadále, tak si dokážu představit, že bychom jí v mnoha případech využili. Musíme se s tím vyrovnat a hledat jiné cesty,“ poznamenal k tomu Vrba s tím, že další možnosti policie má.
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Veroniky Ludvíkové vypadla možnost nasadit odposlechy při podezření z korupce bez příkazu soudce kvůli tlaku Evropské unie. „Tímto postupem byla poškozována práva odposlouchávaného,“ konstatovala Ludvíková. Zároveň vysvětlila, že za předchozí praxe stačilo, aby např. policejní informátor o někom něco prohlásil, zároveň souhlasil s odposlechem svého telefonu a třetí člověk se rázem ocitl na seznamu odposlouchávaných.
„Možnost pořizovat odposlechy bez souhlasu soudce zůstala v zákoně pouze u trestných činů, kde skutečně rozhodují minuty, čili např. u únosů nebo vydírání. U korupce většinou prodlení při vyřizování souhlasu státního zástupce a soudního příkazu tolik nehrozí,“ poznamenala mluvčí resortu spravedlnosti.
Žalobci kladou nesplnitelné podmínky
Protikorupční policie si ovšem ve své výroční zprávě stěžuje právě i na často váznoucí spolupráci se státním zastupitelstvím, které je za zákona pánem každého vyšetřování.
„Státní zástupci v mnoha případech nejsou ochotni policii poskytnout dostatečné nástroje k prověřování podezření na korupci, případně poskytnutí žádoucí součinnosti podmiňují splněním mnohdy takřka nesplnitelných úkonů,“ uvádí se ve zprávě, kterou má Právo k dispozici.
Podle dokumentu pak poznatky získané operativní cestou často končí u ledu, protože policie nemá žádnou možnost, jak podezření na úplatky dokázat. Korupční prostředí v ČR podle výroční zprávy elitního útvaru v uplynulém roce nedoznalo oproti předchozím letům výraznějších změn a stále je považováno za jedno z nejhorších ve střední Evropě.
Policie v této souvislosti konstatuje, že pocit vnímání korupce v Česku byl bezpochyby negativně ovlivněn také okolnostmi provázejícími loňskou volbu prezidenta republiky.