Článek
Soudy ji totiž svěřily do výlučné péče matky, která byla přitom odsouzena za to, že otci jeho dceru nepředávala do střídavé péče. Otci soud nestanovil žádný styk s dcerou, a když se domáhal aspoň asistovaných kontaktů, dozvěděl se, že mu žádné soud nedá, neboť se málo snaží.
Rozešli se rok po narození dcery
Rodiče se rozešli už rok po narození dcery. Přesto se dokázali dohodnout na střídavé péči, dohoda ale fungovala jen tři měsíce, pak matka přestala dceru předávat a na otce podala trestní oznámení, že si dohodu o střídavé péči vymohl násilím.
Obvodní soud pro Prahu 6 pak na začátku roku 2013 rozhodl, že střídavá péče je v zájmu dítěte. Ze zprávy mediátora i psycholožky totiž plynulo, že pro děvčátko je primárním pečovatelem, tedy nejdůležitějším člověkem, její otec. Na začátku května 2013 však matka přestala verdikt soudu akceptovat a dcerku otci nepředala.
Spory mezi rodiči střídavou péči vylučují, stejně tak i vzdálenost mezi jejich bydlišti.
Otec se rozhodl situaci řešit civilizovaně a spoléhal, že justice dokáže vymoci, aby se matka podřídila soudnímu rozhodnutí. Matka byla sice po sedmi měsících, kdy dítě ani jednou nepředala, potrestána podmínkou za maření úředního rozhodnutí a dostala pokutu, ale Městský soud v Praze, kam se žena odvolala, pokutu zrušil a rozhodl, že dítě bude jen s matkou.
„Soud konstatoval, že střídavá výchova není namístě, protože předjímá konečné rozhodnutí o výchově nezletilé. Spory mezi rodiči střídavou péči vylučují, stejně tak i vzdálenost mezi jejich bydlišti. Nebyl důvod vyhovět matce, aby se jí dítě svěřilo do péče, protože už v její péči fakticky několik měsíců je,“ napsal městský soud do verdiktu.
O soudu je nikdo neinformoval
Tahanice se pak dostaly zpět před obvodní soud. „Soudkyně Dana Enochová zde nařídila jednání, o jehož datu jsme ale já ani moje právnička nebyli informováni. Takže přišla jen protistrana a znalci, a soudkyně vyhlásila rozsudek, kterým se dcera svěřila do péče matky. Bylo to o nás bez nás,“ postěžoval si na chybu soudu otec.
Moje návrhy ještě z doby, kdy měla být dcera ve střídavé péči, na to, aby se zajistil výkon rozhodnutí, soudkyně vyřídila téměř po dvou letech tak, že je zamítla.
Odvolací soud pak toto rozhodnutí zrušil s tím, že došlo k závažnému pochybení. Když si otec na soudkyni stěžoval, předseda soudu Martin Slováček mu vzkázal, že šlo o chybu úřednice. Soudkyně však i v dalším jednání rozhodla stejně s poukazem na to, že primárním vychovatelem je nyní matka. Nicméně i znalci uznali, že je tomu tak proto, že dítě je jen s matkou a otce dávno nevidělo.
„Soudkyně si nechtěla převzít ani rozsudek, kterým byla matka odsouzena za nepředávání dcery. Nečinností soudu jsem tak byl postaven do situace, kdy jsem dceru již roky neviděl. Moje návrhy ještě z doby, kdy měla být dcera ve střídavé péči, na to, aby se zajistil výkon rozhodnutí, soudkyně vyřídila téměř po dvou letech tak, že je zamítla,“ popsal.
Když podal na soud návrh na předběžné opatření, aby s dcerou mohl navázat vztah aspoň při asistovaných setkáváních, soud mu nevyhověl s tím, že se měl snažit dřív. Další osud případu má v rukou městský soud, který by měl ve věci v těchto dnech znovu rozhodovat.