Negramotná žena z Prostějovska obrala stát na dávkách o 1,6 miliónu

Matku za to soud potrestal čtyřmi roky vězení, syn vyfasoval 6,5 roku a dcera šest let. Matka se ale s trestem nesmířila a obrátila se na Ústavní soud (ÚS). Ten ale její stížnost smetl ze stolu jako zjevně neopodstatněnou.

Vychytralá matka do stížnosti k ÚS napsala, že u lékaře, který stav dětí posuzoval, nebyla fyzicky přítomna, a nemohla proto nikoho navádět. Sama je prý negramotná a lehce mentálně retardovaná a nebyla by schopná „oblafnout“ znalce, psychology a pediatry. Navíc uvedla, že odsouzené děti se chovaly jinak než jejich sourozenci, a proto při řešení otázky jejich hmotného zabezpečení jednala v dobré víře.

„Dále stěžovatelka namítá, že se stala obětí tažení vlády proti zneužívání sociálních dávek, které si mohly orgány činné v trestním řízení vyložit tak, že začnou stíhat Romy, kteří pobírají sociální dávky,“ uvedl obhájce ženy.

Podle verdiktu ÚS ale nižší soudy nijak nepochybily, když celé jednání označily za podvod.

„Stěžovatelka se na spáchání trestného činu aktivně podílela podáním žádostí o přiznání plného invalidního důchodu a zvýšení důchodu pro částečnou bezmocnost svých dětí, jakož i poskytováním nepravdivých informací o závažnosti jejich zdravotního stavu. Stěžovatelka kritizuje údajný represivní postup státních orgánů vůči členům romského etnika využívajícím výhod sociálního zabezpečení ze strany státu, avšak z její kritiky není patrno, jaký konkrétní dopad měly mít tyto skutečnosti do jejích ústavně zaručených práv a jak mohly negativně ovlivnit stěžovatelčinu trestní věc,“ napsali do odůvodnění soudci v čele s Michaelou Židlickou.

ÚS také ale upozornil na to, že lékaři a úředníci České správy sociálního zabezpečení postupovali v tomto případě nedůsledně. „Pochybení při diagnostice, nedostatečná pečlivost a spoléhání se na informace poskytnuté stěžovatelkou pak vysvětlují, proč intelektem nepříliš obdařená stěžovatelka byla s to uvést lékaře v omyl,“ dodali soudci.