Na týrání Dominika marně upozorňovali sourozenci, teta i lékařka

„Informace, zda bude úřednice stíhána, či nikoli, budou známy koncem týdne. Státní zastupitelství se zabývá vyhodnocováním poznatků, které by vedly k případnému postihu,“ uvedl mluvčí státního zastupitelství v Brně Vladimír Kutnohorský.

Nevyvratitelné je, že už v roce 2008 dostala sociálka informace, že je dítě bito a mučeno. A nic pro záchranu malého Dominika neudělala. Ten byl z rodiny hrůzy odebrán až v dubnu 2010.

Na jeho trápení přitom neupozorňovali úřady jen lidé ze sousedství, ale jak se Právu v úterý podařilo zjistit, i nejbližší chlapcovi příbuzní, a dokonce i dětská lékařka, která Dominika ošetřovala.

„Když Dominik dostal najíst, skákal mu taťka po břiše tak dlouho, až se poblinkal a pokakal. Musel si potom zašpiněné věci sám prát,“ uvedli starší Dominikovi bratři, kteří zhruba před třemi lety prosili svoji tetu, tedy sestru své matky, aby týrání Dominika nahlásila. A ta to skutečně udělala. Výsledek však zřejmě nebyl takový, jak si týrané děti představovaly.

Když už ne tetino, tak v každém případě mělo vyburcovat úřady svědectví dětské lékařky, která Dominika ošetřovala.

„Prokazatelně jsem na týrání psychické i fyzické vysloveně upozorňovala 11. srpna 2008. Ve své výpovědi jsem přitom poukazovala na to, že týrání není jen moje podezření, ale poukazují na ně sousedé z domu, kde rodina bydlí, a dokonce i samotní rodinní příslušníci. Na tento fakt byla také upozorněna pracovnice na sociálním odboru Brno-střed. Pokud vím, měly rodinu na starosti dvě profesionálky z této instituce,“ řekla Právu dětská lékařka Iva Jeleníková.

Podezření doktorka pojala už v době, kdy bylo chlapci osmnáct měsíců a měl podivnou komplikovanou zlomeninu ruky.

Jenže s Dominikem si rodiče, kteří se nyní z Brna odstěhovali, krutě pohrávali už od narození v roce 2002. Matka se ho za měsíc zřekla a dala jej do kojeneckého ústavu. Po šesti týdnech si to ale rozmyslela a vzala ho zpět.

Za dva roky, v červnu 2004, po objevení podivné zlomeniny ruky, byl Dominik úředně z rodiny prvně odebrán. Koncem ledna 2005 však sociálka zřejmě dospěla k závěru, že se situace v rodině natolik zlepšila, že dítě vrátila zase zpět do péče rodičů.

Přitom podle informací svědků byl pro podezření z týrání dítěte jeho otec tehdy již jednou trestán. Součástí trestu byla i pravidelná docházka 1x týdně a kontrola u dětské doktorky.

„Matka měla vždy nachystáno neuvěřitelné množství výmluv o podivných nemocech, které chlapec má, a proto nejí. Přišla asi čtyřikrát. Pak se z naší péče odhlásila a já svoji kolegyni na novém působišti na problémy s touto rodinou také vysloveně upozornila,“ říká lékařka z původního místa bydliště.

Ta se podle svých slov opakovaně ptala sociální pracovnice na situaci v této rodině a vždy se jí dostalo ujištění, že je tam vše v pořádku.

„Paní na sociálce mně třeba odpověděla, že při návštěvě bylo uklizeno, byl utřený prach, prostě vše v nejlepším pořádku,“ vzpomíná lékařka. Když se snažila přinutit matku Dominika ještě před vystěhováním z adresy ve středu Brna, aby se přišla ukázat, a ona se tak sama přesvědčila, jak chlapec žije, ta jí nebrala telefony a nechala se zapírat.

Dominik je od loňského jara v péči dětského domova na základě předběžného soudního opatření. Soud tak rozhodl zřejmě i kvůli tomu, že ve stejném dětském domově je i jeho sestra. Kde děti skončí, rozhodne až definitivní verdikt soudního líčení s rodiči dětí. Ten začal u brněnského soudu minulé pondělí.