Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Kriminalita dál klesá, oficiální čísla ale mohou mást

V Česku se za prvních sedm měsíců letošního roku proti loňsku snížila kriminalita o 4,5 procenta na 115 519 trestných činů. Je tak velmi pravděpodobné, že pokles nastane pátým rokem po sobě. Situace však zřejmě není tak růžová, jak ukazují oficiální čísla.

Ilustrační foto. Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Kriminalita dál klesá, oficiální čísla ale mohou mást

Část zločinů, zejména pak těch kybernetických, totiž ve statistikách chybí. Na policii se mnohdy neobrátí poškození, a tak neví o tom, že by měla nějaký nový případ vyšetřovat. Problémem mohou být také paragrafy, které řeší, zda je něco trestné, či nikoli.

Dosavadní statistiky registrované kriminality, které má Právo k dispozici, vypadají slibně. Do konce letošního července se stalo o 5433 trestných činů méně než za stejné období loňského roku. Snížil se počet vražd i násilné, majetkové a hospodářské kriminality a krádeží. Mírný nárůst zhruba o 150 případů zaznamenali policisté pouze u mravnostní kriminality.

Podvody se jednoznačně přesouvají z terénu do virtuálního světa
kriminoložka Alena Marešová

Odborníci souhlasí s policií v tom, že počet některých zločinů díky dobré ekonomické situaci země klesá. Typickým příkladem jsou například krádeže či loupeže, které patří mezi nejčastěji páchané trestné činy.

Zlodějina nevynáší tak jako v minulosti, kdy kradené věci končily v bazarech. Lidé u sebe také nenosí tolik peněz v hotovosti a raději používají platební karty. Zároveň roste úroveň ochrany objektů, které se dříve stávaly terči nájezdů zlodějů.

Přesun zločinů do kybersvěta

Nejvíc viditelná pouliční kriminalita se však přesouvá do kybernetického prostoru.
„Například podvody se jednoznačně přesouvají z terénu do virtuálního světa, a to hodně rychle a v hodně velkém objemu,“ řekla Právu kriminoložka Alena Marešová, která se trendy v kriminalitě zabývá.

Cílem novodobých zlodějů je získat pro sebe co nejvíc, a přitom co nejsnadněji, což kybernetický prostor umožňuje. Právě kvůli kyberprostoru může být velký rozdíl mezi skutečností a tím, co říkají oficiální statistiky. Podle Marešové totiž existuje určitá šedá zóna, kterou tvoří například internetové podvody, při nichž lidé přicházejí pouze o malé částky a přijde jim zbytečné policii činy nahlašovat.

Ukryté mimo statistiky mohou zůstat také složité případy, které pachatelé řídí ze zahraničí. Příkladem může být podle Marešové nabídka údajně výhodného pronájmu bytu, který někdo nabídne z ciziny a chce poslat zálohu. Zájemce mu peníze pošle, ale vysněné bydlení nikdy neuvidí.

Kyberzločinci jsou o krok napřed

Problémem je také hospodářská kriminalita v řeči paragrafů. Některé nové zločiny totiž nemusejí být v zákonech dostatečně zakotveny a pak je pro policii těžké dokázat, že vůbec byl čin spáchán tak, jak ho zákon popisuje. Potom je pro policisty těžké pachatele obvinit.

„Policie za rok uvádí zhruba pět tisíc trestných činů spáchaných s využitím komunikačních technologií, což je hloupost. Musí to být mnohonásobně víc,“ podotkla Marešová, která je přesvědčena, že kriminální prostředí je zatím v kyberprostoru před policií o krok napřed.

Kde se klesající statistiky kriminality zastaví, zatím není jasné. Budoucí vývoj je totiž těžké srovnávat s předchozími obdobími, jelikož se trendy postupně mění.  „Současný pokles kriminality nemusí být konečný. Ještě klesat může, ale domnívám se, že nikoli radikálně,“ míní Marešová.

Policie zatím dosavadní vývoj nechce komentovat, jelikož podrobné analýzy dělá až po skončení kalendářního roku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků