Hlavní obsah

Falešné restituce za miliardy před soudem. Úředníkům hrozí až 12 let

Největší restituční kauzu začal v pondělí řešit pražský městský soud. Případ se týká vrácení pozemků, které komunistický režim zabavil rodině Bečvářových. Obžaloba viní tři někdejší úředníky Pozemkového úřadu Praha, že přiřkli pozemky v hodnotě 1,4 miliardy restituentům, kteří na ně neměli nárok.

Falešné restituce za miliardy před soudem. Úředníkům hrozí až 12 let

Na lavici obžalovaných zasedli někdejší ředitelka úřadu Eva Benešová, její nástupce Petr Chmelík a bývalý odborný referent Jan Horák.

Podle obžaloby zanedbali své povinnosti a nedostatečně se věnovali otázce, zda restituenti měli na pozemky nárok. Za zneužití pravomoci úřední osoby hrozí obžalovaným až dvanáctileté tresty vězení.

V několika rozhodnutích z let 2009 až 2012 měli úředníci udělat zásadní chybu. Konkrétně označili Emilii Bednářovou (ročník 1924) za neteř Jana Marii Bečváře. Na základě rozhodnutí úřadu pak Bednářová získala lukrativní náhradní pozemky v Praze.

Žena však měla nárok pouze na dědictví po svém bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti. Další nemovitosti vydal pozemkový úřad nejen Bednářové, ale i dědicům po Bečvářově sestře. Celkem restituenti získali pozemky v hodnotě zhruba tří miliard.

Nedostali však zpět pozemky, na nichž se původně velkostatek rodiny Bečvářových rozkládal. Ten stál na území pražských Strašnic a Žižkova. Po vyvlastnění komunisty byly pozemky zastavěny, od státu tak restituenti získali náhradní, které přibližně odpovídaly těm původním.

„Nejsme gauneři“

Obžalovaný Horák, který před šesti lety odešel do důchodu, sice uznal, že se stala chyba, nebyla však úmyslná. „Já jsem úplně konsternován,“ reagoval na obžalobu.

„Mrzí mě a uráží, že mi někdo podsouvá úmysl,“ vymezil se proti obžalobě i bývalý ředitel úřadu Chmelík.

„My jsme tady všichni slušní lidé, nejsme žádní gauneři ani spiklenci. Já jsem nikdy ty restituenty neviděl,“ hájil se Horák.

Celý spis k restituci prý neměl k dispozici, jelikož případ řešily soudy. Na otázky k podrobnostem případu několikrát odpověděl, že si je nepamatuje. Pro něj to byl prý případ jako každý jiný.

Horák ale nebyl první, kdo se v úřadu restitucemi Bečvářova statku zabýval. Pozemkový úřad Praha totiž v minulosti nároky zamítl.

S předchozími rozhodnutími se ale Horák neseznámil a Bednářovou automaticky považoval za oprávněnou žadatelku. Úředníci byli podle něj pod tlakem, aby restituce rychle vyřizovali, jelikož žadatelé si stěžovali u soudů.

Na pochybení se přišlo, když restituenti žádali pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav. Právníci firmy zjistili, že Bednářová není příbuznou původního majitele.

Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostav, pozemkový úřad a další společnosti nyní žádají po trojici obžalovaných náhradu škody.

Restituci původně potvrdila rozhodnutí úřadů a soudů. Až loni Státní pozemkový úřad definitivně zrušil verdikt o nároku Emilie Bednářové na část pozemků. Některé pozemky byly v roce 2016 kvůli vyšetřování zablokovány.

Server SeznamZprávy.cz napsal, že detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu měli podezření, že restituce pozemků po Bečvářovi byla podvodem. Část pozemků totiž byla následně prodána neprůhledným kyperským firmám. Pro obvinění z podvodu ale nakonec chyběly důkazy, uvedl server.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků