Článek
Koval měl podle rozhodnutí soudu požádat dodavatelskou společnost o úplatek předem nespecifikované výše. Chtěl určité procento ze zakázek, které přislíbil společnosti dohodit.
Bývalý náměstek vinu popírá a tvrdí, že jednatele společnosti pouze zkoušel z korupčního jednání. Soud ovšem tomuto tvrzení neuvěřil.
Trvá na své nevině
Soudkyně Vlasta Langhamerová upozornila, že Koval znal interní protikorupční manuál ministerstva, podle kterého měl jakékoliv zjištěné riziko hlásit své nadřízené. „Soudu není zřejmé, pokud se mělo jednat o testování korupčních rizik, jakým způsobem to chtěl následně prokázat. Obžalovaný uváděl, že nic nenahrával. S nikým konkrétním to na ministerstvu neřešil,“ vysvětlila soudkyně.
„V případě testování korupce má být udělán také řádný zápis, ale ani ten pan obžalovaný neudělal,“ dodala.
Hlavním důkazem byla pro soud svědecká výpověď jednatele společnosti Protum servis Jaroslava Tůmy, který žádost o úplatek nahlásil.
„Svědek naprosto jednoznačně a věrohodně vysvětlil, proč jednal tak, jak jednal,“ sdělila Langhamerová. Dále vysvětlila, že obžalovanému již není osmnáct let a má zkušenosti, a proto je obhajoba, že nevěděl, lehce nemístná.
V odůvodnění rozsudku navíc zaznělo, že Koval skutečně zakázku ovlivnit mohl. Rovněž mu přitížilo, že tak jednal jako úřední osoba, tedy jako vedoucí oddělení správy majetku ministerstva pro místní rozvoj.
Po vynesení rozsudku Koval trval na své nevině. „Cítím se absolutně nevinen,“ zdůraznil. Dále dodal, že si ponechá lhůtu na odvolání a doufá, že odvolací soud ho osvobodí. Státní zástupce byl naopak s odůvodněním rozsudku spokojený. Odvolání zvažuje pouze kvůli výši trestu.
Zneužil postavení
Podle státního zástupce je v tomto případě pouze jedna polehčující okolnost. „Na straně pana obžalovaného shledávám jedinou a tou je dosavadní trestní bezúhonnost,“ sdělil státní zástupce Jan Lelek. „Obžalovaný zneužil svého postavení a chtěl se na úkor státu se obohatit,“ dodal. Žalobce navrhl nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3,5 až čtyři roky, peněžitý trest ve výši sto tisíc korun a zákaz činnosti v trvání pěti až sedmi let.
Obhájce Eduard Bruna naopak ve své závěrečné řeči neustále opakoval, že pokud má soud pochybnosti, tak by měl rozhodnout ve prospěch obžalovaného. „K naplnění trestní odpovědnosti za následek totiž nestačí ho jenom způsobit, ale i ho zavinit. Musí být prokázána úmyslná forma zavinění,“ zdůvodnil Bruna.
Koval ve své závěrečné řeč vyjádřil lítost nad jednáním, které ho přivedlo až před soud. „Na závěr chci zopakovat, že jsem nikdy neměl v úmyslu páchat trestnou činnost a ani jsem jí nikdy nepáchal a cítím se ve všech bodech obžaloby nevinný,“ konstatoval.
Záhadná listina
Během hlavního líčení se rovněž objevila záhadná listina, kterou obdržel advokát Bruna. „Mám tady listinu, kterou bych prosil, aby se tu přečetla. Listina mi přišla na adresu, kterou mám na ČAKu (česká advokátní komora),“ uvedl před soudem Bruna. Podstatné podle něj je, že obžalovaný jeho adresu v registru advokátních kanceláří nezná, tudíž listinu poslat nemohl.
Dopis, který Brunovi přišel, zostouzí společnost Protum servis, od níž měl Koval úplatek požadovat. Anonymní autor o ní mluví jako o zkorumpované firmě, která podvodně vyhrává výběrová řízení.
V listině jsou dále překvapivě uvedené detaily jako částky, které firma Protum servis od ministerstva pro místní rozvoj inkasovala ročně. Autor tedy pravděpodobně zná ministerstvo vnitra i společnosti Protum servis. To se nakonec prokázalo, protože anonym v závěru dodal: „Pomohl jsem vám v dobré víře, a proto, že firma se ke mně zachovala dost ošklivě.“