Článek
Jednobarevná vláda ČSSD současného prezidenta Miloše Zemana, v níž byl i Mertlík, v roce 1999 prodala 46procentní balík akcií MUS za 650 milionů korun, přičemž zvolila přímý prodej jedinému zájemci. Tím byla americká investiční společnost Appian, jejíž zájmy v Česku zastupovala další společnost Investenergy. Ta přitom již držela nadpoloviční podíl v těžařském podniku.
„Byl to investor, který hodlal hornickou činnost provádět dlouhodobě. Společnost v USA fungovala a nebyl důvod o tom pochybovat,“ řekl Mertlík při zhruba dvouhodinové výpovědi před soudem.
Vláda volila ze dvou špatných řešení a zvolila to nejméně špatné řešení
Vláda podle Mertlíka upřednostnila přímý způsob prodeje jedinému zájemci před veřejnou soutěží kvůli tomu, že by nebyl úspěch tendru zaručen. Předtím by se totiž musel udělat hloubkový audit firmy a ten by vedení nemuselo povolit. Je přesvědčen, že vláda zvolila ekonomicky nejvýhodnější řešení.
„Vláda volila ze dvou špatných řešení a zvolila to nejméně špatné řešení,“ prohlásil Mertlík.
Stejně jako v dubnu 2013 při výslechu na policii tak i v soudní síní upozornil, že si vláda před hlasováním o prodeji akcií vyžádala zprávu od tajné služby, která se zabývala tím, zda je kupec akcií důvěryhodný.
„Vláda vzala materiál BIS na vědomí. Základní dojem ze zprávy byl, že nebylo zjištěno nic, co by mělo prodej rozpustit,“ konstatoval Mertlík.
Zároveň ale upozornil, že informace o vlastnickém pozadí kupujícího byly kusé a že společnost nebyla příliš průhledná. Obžaloba přitom Appian považuje pouze za krycí firmu, kterou obžalovaní manažeři spjatí s MUS založili jen kvůli tomu, aby nebylo poznat, že chtějí akcie nakoupit oni sami.
Tajné služby nevarovaly
Podle Mertlíka zpráva tajné služby neprokázala, že by za Appianem byli lidé z MUS. „Nevěděli jsme o tom,“ řekl Mertlík. Upozornil ale také na to, že nebylo možné zjistit, kdo stál či stojí za investičním fondem. Ten totiž reprezentuje zájmy investorů a ti nemusejí mít zájem na tom, aby se o nich vědělo.
Prodej podle Mertlíka mohlo zhatit to, pokud by ve zprávě BIS byly třeba informace o praní špinavých peněz nebo o dalších trestných činech.
| Čtěte dále: |
|---|
| Švýcaři zatkli Petra Krause odsouzeného v kauze Mostecké uhelné |
| Svědek: Na převzetí Mostecké uhelné manažery měla zájem ČSSD |
| Švýcaři mohou bojovat o stamilióny mrtvého českého uhlobarona |
„Muselo by tam být něco, co by znevěrohodnilo investora, něco co by bylo riziko. Ministři i vláda tomu věnovali odpovídající pozornost. Bylo to rozhodnutí správné, kdyby nebylo, tak by dnes ta společnost neexistovala,“ uvedl Mertlík.
Celý případ se točí kolem manažerů spjatých s MUS – Antonia Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly. Obžaloba je viní z toho, že těžařskou společnost ovládli jejími vlastními penězi a zároveň oklamali stát, když předstírali, že majoritním vlastníkem akcií je společnost sídlící v zahraničí. Ve skutečnosti však podle spisu měli kontrolu nad většinou akcií skrze společnosti, které ovládali.
Soud se zabývá kauzou údajného vytunelování Mostecké uhelné společnosti. Na snímku obžalovaný podnikatel Marek Čmejla
Kromě exmanažerů spjatých s MUS v kauze figuruje také někdejší náměstek na ministerstvu průmyslu Robert Sýkora. Ten podle obžaloby v souvislosti s privatizací těžební firmy přijal úplatek ve výši tří milionů korun.
Obžaloba tvrdí, že manažeři při nákupu akcií připravili stát minimálně o 3,2 miliardy korun, protože cenné papíry odkoupili pod cenou. Obžalovaní vinu odmítají.