Druhého nejbohatšího Čecha začala prověřovat policie

Čmejla s Divišem podali trestní oznámení na Vítka letos v květnu. Citlivý dokument ale dalších šest měsíců putoval mezi různými policejními složkami a státními zastupitelstvími.

Čekalo se na to, kdo se prověřování byznysu nejmovitějších lidí v zemi ujme. Jasno je až od minulého týdne, kdy kauzu dostala na stůl Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Na práci NCOZ bude podle informací Práva dohlížet žalobce Boris Havel z pražského vrchního státního zastupitelství. Ten patří mezi nejzkušenější státní zástupce zaměřující se na velké ekonomické a korupční kauzy.

Detektivové se budou muset prokousat příběhem, který trestní oznámení začíná popisovat v roce 2008. Tehdy kyperská společnost Verali, ovládaná Čmejlou s Divišem, poskytla vlajkové byznysové lodi Vítka CPI Property Group investici přes 700 milionů korun do nákupu podílů v několika firmách. Dalších 269 milionů investovali o rok později.

Vítek díky tomu podle dokumentu zjistil, že Čmejla s Divišem mají peníze. Nejpozději na přelomu let 2009 a 2010 pak údajně vymyslel plán, že jejich finance získá. „Rozhodl se tyto finanční prostředky získat pro sebe a pro jím ovládanou skupinu tím, že jim přislíbí partnerství zajišťující jim 50procentní podíl na všech jím držených aktivech uvnitř i mimo skupinu a umožní jim formální kontrolu nad těmito aktivy,“ píše se v trestním oznámení, které má 54 stran.

Jenže Vítek prý sliby nedodržel a ani to podle dokumentu neměl v plánu. Na počátku roku 2010 pak vznikla dohoda, že se Čmejla s Divišem stanou polovičními obchodními partnery, pokud do Vítkovy skupiny investují 7,5 miliardy korun. Tato částka vznikla z ocenění čistého majetku jeho společností.

Dohoda byla naplněna v letech 2010 a 2011, kdy kyperská firma Verali částku splatila ve třinácti platbách. Peníze opět sloužily k nákupu akcií firem, které držela Vítkova CPI.

Následně podle trestního oznámení Vítek využil informací, že Čmejla s Divišem jsou mezi trestně stíhanými v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). V Česku nyní patří mezi obžalované, ve Švýcarsku soudy uznaly jejich vinu.

„Pod touto záminkou dosáhl toho, že nadále zůstal formálně majoritním benefičním vlastníkem celé skupiny,“ uvádí se v oznámení.

I přesto Čmejla s Divišem investovali do Vítkových firem dál, konkrétně přes dvě miliardy korun formou úvěru. V trestním oznámení tvrdí, že Vítek v mezičase podnikal takové právní kroky, aby je přesvědčil, že jsou rovnocennými partnery. Všechno ale bylo jen naoko a ve skutečnosti prý žádné partnerství neexistovalo.

Plán pak byl podle trestního oznámení dokončen v dubnu 2016, kdy údajně Vítek přislíbil, že Čmejlu s Divišem vyplatí 13 miliardami korun. To ale Vítek následně oddaloval, existenci partnerství popřel a zamezil, aby Čmejlova a Divišova společnost Investhold byla zapsána na seznam akcionářů. Tím zabránil, aby jeho „obchodní partneři“ měli jakýkoli vliv na chod impéria.

Trestní oznámení není jediným dějištěm tvrdé války byznysmenů. Vítek čelí u newyorského soudu žalobě, která se týká převzetí realitní skupiny Orco. Tu na něj podali původní investoři firmy a další subjekty, mezi které patří i Čmejla s Divišem.

V žalobě tvrdí, že Vítek převzal nad Orcem kontrolu prostřednictvím řady účelových společností a nasazených spřízněných osob.

Žaloba se týká také Rothschildovy banky, která prý Vítkovi k ovládnutí Orca pomáhala. V americké žalobě se hraje o astronomických sedmdesát miliard korun, což je pouze o pět miliard méně než všechen Vítkův majetek, jak ho letos spočítal časopis Forbes.

Vítkova CPI jakékoliv nekalé praktiky nebo trestnou činnost odmítá. „Veškeré předchozí pokusy pánů Čmejly a Diviše prokázat panu Vítkovi nebo CPI Property Group porušení zákona byly neúspěšné a neúspěšnými zůstanou i nadále,“ napsal v pondělí Právu mluvčí firmy Jakub Velen.