Hlavní obsah

Cvičený pes cítí mrtvolu i pět metrů pod zemí, tvrdí kynolog

Právo, Radim Vaculík

Podle Vladimíra Nedvěda, který je mistrem sportu v kynologii a zároveň zkušeným psovodem, cítí cvičený pes mrtvé tělo i pět metrů pod zemí. Nedvěd nevyloučil, že s ohledem na velikost prohledávaného prostoru při hledání ztracené Aničky mohli policisté místo nálezu těla v pražské Troji minout.

Foto: Petr Horník, Právo

Policisté a hasiči pátrají v Drahanském údolí po zmizelé Aničce. Archivní foto.

Článek

Policie hovoří o tom, že tělo bylo zakopáno tak hluboko, že ho v té době, tedy v říjnu, nemohli speciálně vycvičení psi najít. Je to možné?

Je to nesmysl. Jestli je pravda to, že (Anička) byla metr pod zemí, tak ten pes by ji měl stoprocentně cítit a to místo by určitě našel. Dělal jsem i záchranářské práce a ti psi označovali nález člověka i čtyři nebo pět metrů pod zemí.

Do jaké hloubky vlastně pes vycítí lidské tělo?

Záleží na tom, kolik hodin by tam byla zahrabaná. Pokud by tam byla minimálně hodinu nebo dvě, tak to už pes musel označit.

Policie tvrdí, že na místě nálezu byla v minulosti opakovaně i několik dnů či týdnů po zmizení Aničky, přesto tělo objevila až nyní. Je s odstupem času pro psy složitější najít lidské ostatky?

Naopak, je to ještě lepší. Tělo samozřejmě prochází rozkladem, a pachová stopa by tak na tom místě byla výraznější a každý dobře vycvičený pes s psovodem by to místo určitě označil.

Z vašich slov vyplývá jediná varianta, že na daném místě policisté se psy vůbec nebyli.

To se nedá říct, že nebyli. Jde o to, jaké tam používali psy a jak na to byli ti psi připraveni. Prohledávali dost velký prostor, nevím, kolik měli nasazeno psů, když to místo procházeli.

Mohli to místo minout?

Ano. Ono je snadné určit prostor třeba desetkrát deset metrů a tam tu osobu najít, ale v takto velkém prostoru je pes za chvilku unavený a nevydrží systematicky hledat. Takže jde o to, že mohli ten prostor nechtěně minout.

Je rozdíl v tom, zda pes hledá živého člověka nebo mrtvé tělo?

Rozdíl je jen na začátku, kdy je mrtvé tělo jako živé, tedy jednu, dvě, tři či čtyři hodiny. Když pak ale dochází k rozkladu, tak už by to bylo pro psa snadnější.

Policie začala po Aničce pátrat zhruba pět hodin od chvíle, kdy ji viděli naposledy. Pokud pak v rojnici procházela i místo, kde vrah uložil dívčino tělo, museli přece policisté narazit na hlínu z čerstvě vykopaného hrobu. Ta přece nejde jen tak schovat…

Dá se to zakrýt tak, že není vidět, že tam někdo něco čerstvě dělal, a vrah si s tím určitě tu práci dal.

Lze nějak psa šikovně obelstít, aby tu pachovou stopu nenašel? Například zabalit tělo do něčeho, přes co by ho pes necítil?

Ne. Pes cítí i přes benzín. Když schováte třeba drogu do nádrže s benzínem, tak za hodinu, za dvě vám to pes označí zcela spolehlivě. Žádná kamufláž na ně nefunguje.

Policie měla z Aniččina batohu její pachovou stopu. Mělo by být tedy pro psy jednodušší najít ji…

Na tom nezáleží, jestli měli pachovku z batohu, protože to tělo je samozřejmě cítit. I kdyby ji neměli, tak by pes to místo měl určitě najít. Pes je zvyklý označit lidský pach, ať je to z oděvu, nebo jde o nahé tělo.

Mohlo policejní psy zmást třeba to, že místem prošlo před nimi mnoho lidí včetně policistů, kteří dívku hledali, a tudíž tam zanechali své stopy a pachy? Navíc mohli ten prostor pošlapat.

Na tom vůbec nezáleží. Pes to místo označí i po rojnici, pokud tam ten pach prostupuje. Ale na druhou stranu moc dobře vím, že ti lidi tam dělali, co mohli. Byli tam xkrát, strávili tam hodiny a dělali maximum.

Objevily se spekulace, že někteří psi nasazení na pátrání nebyli vycvičeni na vyhledávání mrtvých těl. Je to možné?

Ne. Pokud vím, tak tam brali psy-specialisty, včetně těch přivezených z Brna, kteří byli vycvičeni na vyhledávání mrtvých, a také nic nenašli.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám