Článek
Machaew a Agayev si na svou oběť počkali u směnárny. Vyzbrojeni byli pistolí a plynovou pistolí. „Směnárníka napadli a přitom došlo k výstřelu. Když přepadený upadl, bili ho do hlavy a celého těla, přikládali mu k tělu elektrický paralyzér a nakonec mu Agayev přiložil pistoli k hrudníku a zmáčkl spoušť. Střela nevyšla jen v důsledku technického selhání zbraně,“ prohlásila státní zástupkyně.
Agayev se před soudem hájil tím, že jako Čečenec si užil násilí dost ve vlastní zemi a nemá k němu žádné sklony. „Kamarád mě poprosil, abych tam šel s ním, nechápal jsem, co se děje. S tím směnárníkem se hádali, strkali do sebe a najednou vyšel výstřel. Začal jsem utíkat, ale dostal jsem pistolí do hlavy. Nechtěl jsem nikoho zabít, mám rodinu, děti a práci. Vím, jaké je to ztratit blízkého člověka, byla u nás válka a ztratil jsem hodně blízkých, proto bych nic podobného nikomu nepřál a ani bych nic takového neudělal,“ tvrdil.
Obhajobu obou mužů ale soud označil za zcela nevěrohodnou. „Byli dopředu domluveni, ozbrojeni a věděli, že mohou i zabíjet,“ prohlásil předseda senátu Daniel Plšek v odsuzujícím rozsudku.
Padl výstřel, ale to se tam naštěstí objevil další kolega v civilu, odzbrojili jsme je a v tu chvíli dorazily hlídky.
„Šel jsem po ulici, když náhle vyběhl muž v černém a za ním někdo v zakrvácené košili. Ten v černém utíkal, zakrvácený mi řekl, že je přepadený směnárník. Pronásledovali jsme utíkajícího muže, když na nás vytáhl zbraň. Schoval jsem se za strom a zavolal na linku 158, kde jsem operačnímu řekl, co se děje. Ten muž v černém mezitím schoval zbraň a utíkal k autu. Sedl si na místo řidiče, já skočil na zadní sedačku, chytil jsem ho pod krkem a křičel jsem, že jsem od policie, ať se na to vykašle,“ popsal nebezpečný zákrok policista Dalibor Man.
Lupiče se zbraní v ruce sice držel pod krkem a na pomoc mu dorazil i směnárník, jenže v tu chvíli se na scéně objevil lupičův taktéž ozbrojený komplic, který se vrhl na směnárníka.
"Padl výstřel, ale to se tam naštěstí objevil další kolega v civilu, odzbrojili jsme je a v tu chvíli dorazily hlídky. V té rychlosti, v které se to událo, nebyl čas přemýšlet nad tím, co a jak, zachoval jsem se prostě tak, jak jsem to v té situaci cítil,“ řekl Právu Man.