Článek
Prvoinstanční soud mu přiřkl ušlou mzdu ve výši 1,7 milionu korun. Neradoval se ale dlouho. Odvolací soud v úterý předeslal, že na peníze zřejmě nemá nárok.
Předsedkyně senátu Jana Knotková se zeptala, jestli Vylita od března 2015 do října 2017, tedy v období, za které požaduje výplatu, vykonával nějakou práci pro ministerstvo obrany. Obě strany uznaly za nesporné, že nepracoval. A to proto, že přišel o bezpečnostní prověrku a tím nesplňoval zákonné předpoklady.
Skutečnost, že o prověrku přišel na základě nezákonného rozhodnutí, pro soud není důležitá, uvedla soudkyně. Důležité by to podle ní bylo, pokud by se se státem soudil o odškodnění kvůli nezákonně vydanému rozhodnutí. Nyní se ale soudí kvůli ušlé mzdě a to je podle soudu rozdíl.
Pracovat chtěl, ale práci mu nedali
Vylita se právní názor soudu snažil zvrátit v emotivním projevu, kde vysvětloval, že Vojenské zpravodajství v roce 2013 dalo souhlas k tomu, aby pracoval pro NATO. Později ale tajná služba napsala dopis, na jehož základě nezískal prověrku na stupeň přísně tajné a navíc přišel i o tu, kterou měl. Je přesvědčen, že se tak nestalo jeho vinou.
Vylita tvrdí, že chtěl dál pro ministerstvo pracovat, ale na jiném místě. Alespoň do doby, než se vyřeší problémy s jeho působením v auditním týmu NATO. „Nebavili se se mnou, neudělali vůbec nic. Mohl jsem dělat jakoukoliv jinou práci, ale žalovaná strana to nechtěla,“ prohlásil.
Úterní soudní jednání ho rozladilo. Právu ale řekl, že je připraven v případě zamítnutí žaloby podat další, která by se týkala náhrady škody od státu kvůli nezákonnému rozhodnutí ohledně prověrky. Tedy tak, jak to naznačil v úterý soud. „Stát se ke mně chová, jako bych byl šejdíř nebo zločinec,“ podotkl Vylita, který prý má přesto zájem se do státní služby vrátit.
Odvolací senát si vzal týden na rozmyšlenou, zda zůstane u svého v úterý prezentovaného názoru, nebo ho změní.
Vleklé soudní spory
Příběh někdejšího generálního sekretáře ministerstva obrany, který byl v NATO členem mezinárodního výboru auditorů, se začal psát v lednu 2015. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu tehdy odebral prověrku a Vylita byl propuštěn.
Odebrání prověrky bylo předmětem prvního soudního sporu, který pro něj dopadl úspěšně. Soud totiž na konci loňského roku rozhodnutí o odebrání prověrky zrušil.
V dalším mu soudy rovněž daly za pravdu, když rozhodly, že nedostal výpověď tak, jak to určují zákony, a zůstal nadále zaměstnancem ministerstva obrany. Po tomto verdiktu začal po státu vymáhat ušlou mzdu.
Vylita o prověrku přišel v době, kdy měl již dva roky zažádáno, aby se mu zvýšila na nejvyšší stupeň utajení – přísně tajné. Důvodem pro odebrání byly údajně zprávy zpravodajských služeb, které hovořily o tom, že na ministerstvu obrany jednal proti zájmům země. Vylita to popíral.
Není bez zajímavosti, že krátce po tomto rozhodnutí Vylitu zadržela policie. Detektivové se vyptávali na kauzu údajně nevýhodného prodeje nepotřebné vojenské techniky. Po výslechu byl ale propuštěn a na rozdíl od svých čtyř někdejších spolupracovníků nebo podřízených nebyl obviněn.
Vylita na ministerstvu obrany působil od roku 2010. Do nově vytvořené funkce generálního sekretáře se dostal za úřadování ministra Alexandra Vondry (ODS). Jako krizový manažer měl dohlédnout na řadu kritizovaných armádních zakázek.
Provedl třeba audit, ve kterém experti upozornili na 54 různých pochybení či neobvyklých okolností týkajících se postupu při výběrových řízeních. Obrana smlouvy vzešlé z těchto tendrů vypověděla.
