Hlavní obsah
Bečvářův statek Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Bečvářův statek: Restituenti dostali více, než měli

V restituční kauze, která spočívá ve vydání části lukrativních pozemků po statkářské rodině Bečvářů lidem, kteří na ně ale neměli nárok, byli zatím nepravomocně potrestáni pražským městským soudem tři úředníci. Avšak soud se v rozsudku pustil i do samotných restituentů a jejich právního zástupce, kteří v případu stíháni nebyli. Podle soudu o chybách v restituci věděli, a přesto od státu náhradní nemovitosti přijímali.

Bečvářův statek Foto: Kateřina Šulová, ČTK
Bečvářův statek: Restituenti dostali více, než měli

„Na straně restituentů došlo k neoprávněnému, bezdůvodnému obohacení (když žalovali vydání a přijali v důsledku přiznání nezákonného restitučního nároku vydané náhradní pozemky a pozemky vydané jako původní), když na jejich straně od počátku dobrá víra a poctivost absentovaly, restituenti i jejich právní zástupce věděli, že jim jsou restituční nároky přiznávány nezákonně,“ napsala do verdiktu, který má Právo k dispozici, předsedkyně senátu Jana Miklová.

Na straně restituentů došlo k neoprávněnému, bezdůvodnému obohacení
Jana Miklová, soudkyně

Pětici restituentů pomohli k parcelám v hodnotě až 1,4 miliardy korun nesprávná rozhodnutí pozemkového úřadu. Restituenti se dožadovali majetku po potomcích prvorepublikového statkáře Julia Bečváře.

Těm nemovitosti zabavil komunistický režim a na pozemcích vyrostla například sídliště v pražských Strašnicích. Problém byl v tom, že žadatelé
měli nárok restituovat pouze po dvou ze tří sourozenců z Bečvářova rodu, a to na základě závětí, nikoli díky příbuzenskému vztahu.

Falešní příbuzní

Pozemkový úřad však ve svých rozhodnutích vytvořil konstrukci, díky níž se restituenti rázem stali na papíře příbuznými statkářské rodiny. Na majetek po třetím ze sourozenců, Janovi M. Bečvářovi, do té doby neměl nárok nikdo a nemohl být tedy vydán, což příbuzenská spřízněnost změnila. Pozemkový úřad udělal například ve svém rozhodnutí v rozporu s realitou z jedné restituentky neteř J. M. Bečváře. Tím restituční nárok výrazně nabobtnal a žadatelé dostali mnohem víc náhradních pozemků v Praze.

„Nárok restituentů pak byl jednoznačně přečerpán, a to několikanásobně,“ podotýká v rozsudku soudkyně.

Při jednání soudu navíc vyplynulo, že se otázkou nároků restituentů zabývala v minulosti jiná zaměstnankyně pozemkového úřadu, která se s ní vypořádala správně a část nároků zamítla. Obžalovaným úředníkům tedy stačilo seznámit se s tímto rozhodnutím.

Bývalý referent pražského pozemkového úřadu Jan Horák, který se restitucí Bečvářova statku zabýval a příbuznost mezi restituenty a statkářskou rodinou „objevil“, dostal nepravomocně sedm let, jeho nadřízená Eva Benešová šest let vězení.

Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil soud roční podmínku s dvouletým odkladem. Úředníci se hájili tím, že udělali neúmyslnou chybu a jednali v dobré víře.

Soudkyně ve verdiktu poukazuje na výpovědi restituentů, z nichž vyplývá, že sami se za příbuzné Bečvářů nepovažují, o chybách v rozhodnutích ale měli tušení, včetně jejich právního zástupce, advokáta Daniela Honzíka, který je v restitučním řízení zastupoval. „JUDr. Honzík říkal, že je to (příbuznost, pozn. redakce) někde v části, kde to nemá význam,“ vypověděla jedna z restituentek.

Advokát Honzík během hlavního líčení jako svědek odpovídal pouze na některé otázky, poněvadž byl vázán mlčenlivostí vůči restituentům. I stručné vystoupení stačilo, aby jeho výpověď soudkyně Miklová tvrdě zkritizovala.

Soud ji vyhodnotil jako „nevěrohodnou, účelovou, od počátku zjevně vedenou s cílem nabídnout soudu verzi pro restituenty a Bečvářova, a. s., a Bečvářova Krč, a. s., příznivou, manipulativní, s cílem zastřít podstatné okolnosti věci, včetně případného svého podílu na trestné činnosti“.

Miklová podotkla, že má na mysli podezření ze spáchání trestného činu zatajení věci a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Pozemky jsou zablokované

Role advokáta v případu totiž nekončí u zastupování restituentů, kteří za pozemky dostali zlomek tržní ceny. Honzík byl také v rozhodné době předsedou představenstva společnosti Bečvářova, a. s., kde právě náhradní pozemky z restitucí skončily.

Restituenti parcely v Praze v hodnotách stamilionů převedli do této společnosti za „pouhých“ 82 milionů korun. A jak zmiňuje verdikt, s pozemky se vzápětí začalo obchodovat v několikanásobně vyšších částkách.

Krom Honzíka je dle soudu v Bečvářova, a. s., která mohla zhodnocovat pozemky, zainteresován i podnikatel a dřívější zákulisní hráč pražské ODS Tomáš Hrdlička. Podle serveru Seznam Zprávy se k lukrativním nemovitostem dostal také lobbista Roman Janoušek.

Ani přes poukázání ze strany soudu na podíl restituentů a jejich právníka na celém případu to zatím nevypadá, že detaily, které vyplynuly při projednávání případu, vyústí v další stíhání.

„V odůvodnění zmíněného rozsudku nejsou uvedeny žádné skutečnosti, které by policejnímu orgánu a státnímu zástupci nebyly již delší dobu známé, proto nebylo v této souvislosti třeba přijímat žádná další opatření,“ sdělil Právu ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Zdeněk Štěpánek. Nechtěl se vyjádřit ani k možnému probíhajícímu prověřování.

O věci nechce mluvit ani advokát Honzík. Právu napsal, že se ke kauze vyjadřovat nebude do „konečného rozhodnutí soudů ve věci obžalovaných státních úředníků“.

„Jako právní zástupce klientů nejsem v této věci nadále zbaven mlčenlivosti a nejsem oprávněn sdělovacím prostředkům poskytovat jakékoliv další informace,“ vzkázal.

Nicméně neoprávněně vydané pozemky zůstávají v současnosti zablokované. A pokud verdikt potvrdí i odvolací soud, připadnou státu. Jak Právu řekl Adam Rakovský, právník zastupující v kauze Státní pozemkový úřad, v takovém případě by o ně mohli žádat jiní restituenti.

Mimochodem zájem o ně už projevil dříve zmíněný Hrdlička. Soudkyně uvedla, že soudu sám nabídl své svědectví a rovněž se hlásil o odkup pozemků, které policie v kauze zajistila.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků