Hlavní obsah

Amnestie by Pitrovi a Provodovi pomoct neměla, tvrdí žalobci

Právo, Jiří Hardoš

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Žalobci nesouhlasí s rozhodnutím soudu, že by stíhání Tomáše Pitra a Miroslava Provoda v kauze daňových deliktů z 90. let mělo kvůli amnestii skončit. Proti usnesení o zastavení stíhání tak v pátek podali stížnost. Právu to řekla mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tomáš Pitr u soudu

Článek

„Domníváme se, že se na tento případ amnestie nevztahuje z důvodu hrozící trestní sazby podle podané obžaloby, která činí pět až dvanáct let,“ uvedla. Na základě amnestie se mají totiž zastavit stíhání lidí, kteří jsou obviněni déle než osm let, hrozí jim maximálně deset let vězení a nejsou uprchlí.

Městský soud v Praze však bral při zastavování stíhání v úvahu nový trestní zákoník, v němž je horní hranice sazby u skutků Pitra a Provoda oproti předchozímu trestnímu zákonu desetiletá.

Předseda trestního senátu Tomáš Durdík, který podle svých včerejších slov o stížnosti nevěděl, Právu sdělil, že soudy musí postupovat podle úpravy, která je pro pachatele příznivější. Dotyčný článek amnestie navíc podle něho výslovně hovoří o trestním zákoníku, který předchozí kodex nahradil od ledna 2010.

Skrýval se před zákonem

Dalšími důvody stížnosti je podle Zenklové to, že by se amnestií měl zabývat Ústavní soud, i fakt, že se Pitr nějakou dobu skrýval před spravedlností v zahraničí. Durdík uvedl, že při rozhodnutí vycházel z toho, že ke dni vyhlášení amnestie oba muži stíháni jako uprchlí nebyli.

Později se prý objevil výklad kolegia Nejvyššího soudu, který však podle Durdíka ještě nebyl oficiálně publikován, a ví o něm z doslechu, podle něhož by se doba, po kterou bylo řízení vedeno proti uprchlému, do celkové délky stíhání při rozhodování o amnestii počítat neměla.

Zda by se v takovém případě na Pitra nevztahovala podmínka stíhání delšího osmi let, soudce z hlavy nevěděl. Teoreticky je to však možné. Stíhání totiž bylo podle Durdíka zahájeno v roce 2002.

Provod chce pokračování procesu

K 1. lednu letošního roku tak trvalo necelých jedenáct let. V létě 2007 byl na podnikatele vydán evropský i mezinárodní zatykač, zadržen ve Švýcarsku byl zhruba o tři roky později.

Se zastavením kauzy nesouhlasí nejen státní zástupci, ale i Provod, který se již vyjádřil, že bude trvat na projednání věci. Při využití této možnosti soudy mohou rozhodnout o případné vině amnestovaných, ale nemohou ukládat trest.

Provod, jenž trvá na své nevině, si ale ještě před obnoveným procesem odseděl část pětiletého trestu a propuštěn byl v roce 2010.

Nad Pitrem v této souvislosti visí otazník. Jeho advokát Jan Křivánek opakovaně uvedl, že se tím bude jeho klient zabývat, až obdrží usnesení o zastavení stíhání. V pátek se ho Právu nepodařilo zastihnout.

Pitr byl v minulosti pravomocně odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu za vyvedení akcií Setuzy a Milo Surováren ze společnosti Agrocredit a za jeden daňový únik. Těchto skutků se amnestie netýká.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám