Článek
Poté, co se Anna vloni v listopadu svěřila své třídní učitelce, skončila na základě předběžného opatření civilního soudu v zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek. Tam pobývala více než rok, až do minulého čtvrtka, kdy se na základě nového soudního rozhodnutí vrátila zpátky k rodičům.
I přesto ale manželé Pospíšilovi ve středu stanuli před trestním senátem Obvodního soudu pro Prahu 6 a za týrání svěřené osoby jim hrozí až osm let vězení. To, že by dceru skutečně trestali tak, jak zní obžaloba, ale oba rodiče popírají.
Z jejich výpovědí ale jasně vyplynulo, že dceru skutečně bili a že to u nich nebyl výjimečný trest. Pospíšilová přiznala, že Annu trestala pohlavky, případně od ní dcera dostala nějakou na zadek rukou, pravítkem či vařečkou.
Bila ji prý za lži a krádeže
Důvodem ale prý vždy byla dceřina vážná provinění, a to především opakované lži či krádeže - například když ukradla v obchodě bonbóny nebo když ve třetí třídě vzala spolužačce mobil.
Také Pospíšil tvrdil, že od něj dcera pouze občas dostala pohlavek či pravítkem přes prsty a asi dvakrát rákoskou - s jedinou výjimkou velkého výprasku v prosinci 2002, kdy jí seřezal plácačkou na koberce. "Nahromadily se vážné problémy, lhala a podváděla a mně ujely nervy," vysvětloval Pospíšil soudu.
Den poté pak učitelka zbitou Annu, která nemohla pořádně sedět, odvedla k dětské lékařce Zuzaně Medkové. Doktorka děvče prohlédla a objevila rozsáhlé podlitiny na zadečku a levém stehně a zarudnutí a škrábance na čele. Učitelka věc zároveň oznámila orgánům péče o dítě, které pak věc s Pospíšilovými projednávaly.
O necelý rok později, v listopadu 2003, se ale malá Anna objevila s učitelkou v ordinaci doktorky Medkové znovu. Plakala a říkala, že jí rodiče opakovaně bijí a že nechce už být s nimi doma.
"Tenkrát měla jen škrábance na krku, rukou a obličeji a modřiny pod okem, které mohly vzniknout i jinak než bitím. V každém případě ale byla ve špatném psychickém stavu. Nechci nikomu ublížit, ale já si myslím, že mluvila pravdu," uvedla před soudem Medková.
Nikdo si s ní neví rady
Výpovědi téměř všech dnešních svědků daly dohromady i poměrně plastický obraz samotného děvčátka, malé Anny. Ta trpí lehkou mozkovou disfunkcí, je hyperaktivní a neklidná, velmi těžce se soustřeďuje. Škola jí nejde, z původních dvojek a trojek se vloni zhoršila tak, že nyní opakuje čtvrtou třídu.
Se spolužáky ve škole nikdy nevycházela dobře. Aby na sebe upoutala pozornost, tak je pošťuchovala a ubližovala jim a děti jí proto neměly rády. Podle členů rodiny je dítětem s bujnou fantazií.
Za případ, se kterým si nevěděli rady, dívku dnes označila i "teta", která se o ni starala v Klokánku. Neobvyklé podle ní bylo především to, že Anna prvního půl roku v Klokánku vůbec nechtěla navázat kontakt s rodiči. Jiné děti v její situaci obvykle přitom už tak po měsíci chtějí s rodiči opět mluvit.
Situace se podle pracovnice Klokánku změnila až koncem prázdnin, kdy dceru pobývající v ozdravovně vyhledala matka a navázali opět spolu vztah. Od té doby za ní rodiče jednou týdně jezdili do Klokánku a telefonovali si s ní.
Podle "tety" se Anna od té doby těšila na návrat domů. V každém případě s rodiči oslaví letošní Vánoce. Soudu se totiž nepodařilo dnes vyslechnout všechny svědky, takže hlavní líčení bylo odročeno na únor.