Článek
"V náhradní restituci totiž vydal pozemky státu, na které již bylo vydáno územní rozhodnutí ke stavbě," řekl ve své závěrečné řeči státní zástupce Libor Řeřicha.
Před soud se dostala transakce, při které v roce 1997 získal plzeňský podnikatel Luboš Grossmann od fondu pozemky, na kterých se plánovala výstavba obytné zóny. "Obžalovaný dopředu věděl, že se na pozemcích bude stavět. Vydal je jako náhradní restituci za mnohonásobně nižší cenu, než na jakou později jejich hodnota stoupla v souvislosti se zástavbou. Tím poškodil stát o 800 tisíc korun ," vysvětlil Řeřicha.
Podle předsedy senátu Libora Michalce se Sankot trestného činu nedopustil. "Podle zákona bylo všechno v pořádku. Košér to nebylo s ohledem na lidské zásady slušnosti. S běžnou lidskou morálkou se neslučuje, aby někdo využil informací, které má, a vydal pozemky někomu úplně jinému na spekulaci," prohlásil soudce. Zákon podle něho nepamatoval na to, že s těmi pozemky bude mít někdo do budoucna nějaký záměr. Pozemky určené k náhradním restitucím se oceňovaly zpětně k roku 1991," vysvětlil Michalec.
Grosmann od lidí skupoval restituční nároky. Sankot mu vydal ještě další pozemky, o kterých údajně věděl, že se na nich bude v budoucnu stavět a které pak Grossmann prodal s velkým ziskem. Příkladem byly pozemky, na kterých město Plzeň plánovalo výstavbu veřejných komunikací. Při vykupování pozemků nakonec plzeňský magistrát souhlasil s požadavkem Grossmanna, který byl ochoten své parcely směnit pouze za lukrativní památkově chráněný dům přímo v historickém jádru města.
Čtvrteční rozsudek není pravomocný. Státní zástupce si nechal lhůtu pro případné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni.