Úřad totiž zasáhl do výběru dodavatele oprav, když v březnu 2015 potvrdil rozhodnutí o vyloučení firem, které do tendru podaly nejvýhodnější nabídku. Jejich cena byla o 200 milionů nižší, než jakou podalo vítězné sdružení M-P-I Národní muzeum.

Výběrové řízení na rekonstrukci hlavní budovy muzea podle zdroje Práva nepatřilo mezi pět či šest zakázek, kvůli kterým policisté cíleně před dvěma týdny do antimonopolního úřadu přišli. Skončilo ale v balíčku zhruba dvou desítek tendrů, které v současnosti detektivové prověřují.

Podezřelých řízení ÚOHS jsou podle policie desítky

Opravy historického objektu se plánovaly mnoho let. Již od roku 2011 bylo muzeum vyklizené a uzavřené. Samotným výběrovým řízením se zabývala o dva roky později nejprve vláda premiéra Petra Nečase (ODS). A to hned několikrát.
Uvnitř kabinetu se totiž vedly debaty o tom, zda vyhlásit otevřené výběrové řízení, nebo tendr pro uzavřenou skupinu uchazečů. Nakonec kabinet hlasoval pro otevřené výběrové řízení, které zdůvodňoval masivností investice.

Kdo je šéf ÚOHS Petr Rafaj
Narodil se 23. června 1961 ve Valašském Meziříčí. Vystudoval hornicko-geologickou fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Poté pracoval jako stavbyvedoucí v podniku Silnice Ostrava a jako ekonomický ředitel firmy JEWA Export-Import.
Byl členem ČSSD od roku 1997 do nástupu do čela ÚOHS v červenci 2009, v letech 2002 až 2009 byl poslancem za soc. dem.
V minulosti působil jako místostarosta Frýdku-Místku (1998-2002) a zastupitel Moravskoslezského kraje (2000-2002).
Jako předseda ÚOHS působí už druhé funkční období, do kterého jej v červnu 2015 jmenoval prezident Miloš Zeman.
Rafajovo druhé období prošlo na vládě většinou jediného hlasu, prosadila ho hlavně ČSSD, od které měl nominaci i v roce 2009. V květnu 2015 pro něj nehlasoval ani jeden ministr za ANO a zdržela se dvojice ministrů KDU-ČSL. Činnost ÚOHS pod Rafajovým vedením kritizoval i tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Činnost ÚOHS v oblasti hospodářské soutěže byla jedním slovem katastrofální,” prohlásil Pelikán.
Zdroj: ČTK

Video

Zrekonstruovaná budova Národního muzea. Zdroj: Novinky.cz

Na konci roku 2013 se otevíraly obálky s nabídkami zájemců a následující rok v říjnu byl vyhlášen vítěz. Tím se s cenou 1,35 miliardy bez DPH stalo Sdružení M-P-I Národní muzeum, do kterého patřily stavební firmy Metrostav, Průmstav a IMOS Brno.

Ještě předtím však výběrová komise z tendru vyloučila sdružení Václavské náměstí 68, kam patřily společnosti Strabag a INSTALACE Praha. Nabídka těchto dvou firem přitom byla nejvýhodnější: zhruba 1,1 miliardy korun. A nejnižší cena měla být původně pro přidělení zakázky rozhodujícím faktorem.

Budova Národního muzea se opět otevírá. Srovnejte stav před a po opravách

Jenže výběrová komise sdružení firem z tendru vyloučila, a to kvůli tomu, že neocenily některé položky v soupisu prací nebo je vyčíslily hodnotou nula korun.

Konkrétně šlo třeba o peníze za zábor veřejného prostranství, který byl v okolí muzea potřeba pro rozmístění některých strojů nebo stavebních buněk pro dělníky.
Vyloučené sdružení se nejprve obrátilo s námitkami proti této argumentaci na výběrovou komisi, a když neuspělo, tak podalo návrh k ÚOHS, po kterém chtělo, aby zabránil podpisu smlouvy a tendr pozastavil. Bylo totiž přesvědčeno, že jeho vyloučení ze soutěže bylo netransparentní.

„Navrhovatel deklaruje, že jeho nabídková cena je reálná, zahrnuje jeho veškeré ekonomické náklady a žádná položka v soupisu prací není rozpuštěna v jiných položkách,“ stojí v dokumentu, kterým se zabýval antimonopolní úřad a Právo ho má k dispozici.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj

Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj

FOTO: Václav Šálek, ČTK

Podle vyloučeného sdružení byla jeho nabídka v pořádku, protože nebylo nutné uvádět cenu záboru. V každém případě by cena podobného záboru byla v jednotkách milionů korun.

Jenže ÚOHS stížnost v březnu 2015 zamítl se zdůvodněním, že nebyly splněny podmínky zadávací dokumentace. Pod rozhodnutím je podepsaná místopředsedkyně antimonopolního úřadu Eva Kubišová, která společně s předsedou Petrem Rafajem patří mezi hlavní podezřelé aktuální kauzy týkající se údajného ovlivňování rozhodování ÚOHS ve věci desetimiliardové zakázky na výběr mýtného.

Neodvolali se

Vyloučené sdružení se nicméně proti rozhodnutí neodvolalo, a nezkusilo tak poslední možnost, jak tendr získat na svou stranu. Případ se tedy ani nedostal na stůl Rafaje, který v takových případech na antimonopolním úřadu z pozice šéfa rozhoduje ve druhém stupni o tzv. rozkladech.

Mluvčí firmy Strabag Edita Novotná vysvětlila, že považovali Rafajův úřad za nestranný, a tak se proti zamítnuté stížnosti neodvolali.

Video

Rekonstrukce historické budovy Národního muzea v roce 2015. Zdroj: Novinky.cz

Měsíc poté, co ÚOHS rozhodl o stížnosti sdružení, které podalo nejnižší nabídku, vedení muzea podepsalo smlouvu s vítězem a začala dlouho očekávaná rekonstrukce, která nakonec vyšla na 1,8 miliardy korun. Dokončena byla loni, kdy muzeum slavilo dvě stě let existence.

Muzeum dodnes postup při výběrovém řízení hájí. O vyloučení zájemců rozhodla výběrová komise, kterou jmenovala úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka, a muzeum její návrh akceptovalo.