Článek
Kárný senát soudu v čele s Radovanem Havelcem konstatoval, že soudce se sice dopustil několika chyb, intenzita ale nebyla taková, aby se jednalo o kárné provinění.
„Pro soudce je těžké čelit v podobných případech obstrukčnímu jednání. Soudci bylo vytýkáno devět pochybení, neefektivní procesní postup jsme shledali ve třech případech. Měl přijmout po druhém odročeném jednání opatření, aby zajistil účast obžalovaných u hlavního líčení. Mohl čelit tomu, že musel dál odročovat kvůli jejich omluvám,“ konstatoval Havelec s tím, že soudci nic nevytýkal nadřízený Vrchní soud v Praze, kam spis často putoval, ani soudcovi přímí nadřízení.
Soudce Pytloun se hájil tím, že se ničeho špatného nedopustil, nesnažil se nikoho žádným způsobem poškodit a současně dodržoval práva obžalovaných, kterým se však nakonec podařilo využitím svých znalostí vytvořit prostor pro tolik obstrukcí, že byl jejich případ promlčen a soudce musel jejich stíhání zastavit.
„Postupoval jsem přesně a přísně v souladu se soudním řádem,“ zdůraznil soudce.
Série omluv kvůli zdraví
Advokáti stáli před soudem kvůli trestnému činu útisku, kterého se měli dopouštět na svých nájemnících, jimž údajně zavírali vodu či topení. Původně byli potrestaní podmínkou, ovšem odvolali se, Pytlounův senát je zprostil viny a postoupil případ jen do přestupkového řízení. Do hry pak vstoupil Nejvyšší soud, který nařídil, aby Pytloun případ znovu projednal. [celá zpráva]
Následovala série omluv obžalovaných kvůli zdravotním problémům a obstrukce nakonec dospěly až k tomu, že záležitost byla promlčena. Kárnou žalobu na soudce Pytlouna pro nedůslednost podali jeho nadřízení z městského soudu s tím, že pro něj nežádají žádný trest, ale od NSS chtějí vymezit mantinely pro podobná jednání.