Nevyučený podlahář a rodilý Pražan Zdeněk Vocásek se protloukal životem. Vystřídal několik zaměstnání jako například sanitář nebo asfaltér. Ve volných chvílích se toulal Prahou, navštěvoval přátele a oblíbené hospody. Občas se nachomýtl k nějakému trestnému činu, jako například ke krádeži nebo výtržnosti. První střet se zákonem měl před svými dvacátými narozeninami.

Z obyčejného zlodějíčka se časem stal násilník. Na Nový rok 1987 se po práci potuloval v centru Prahy se svým psem. Pracoval  jako psovod u ostrahy budov dopravního podniku. Navštívil také restauraci, kde potkal svého známého nevidomého muže. Po pár pivech se rozhodl, že domů se mu nechce o poprosil kamaráda, aby u něj mohl přespat. Pokračovali v pití a s přibývající hladinou alkoholu rostly i roztržky mezi oběma muži.

Vocásek při rekonstrukci jedné z vražd.

Vocásek při rekonstrukci jedné z vražd.

FOTO: Pavel Ryšlink / CNC / Profimedia , Profimedia.cz

Podle tehdejší zpráv vyšetřovatelů mohl ubytovatel Vocáska vyprovokovat k útoku nepatřičnými narážkami. Ten vzal kladivo a na slepého muže zaútočil, aby útoku přidal razanci sebral také šroubovák a začal bodat. Když muž zůstal nehybně ležet, Vocásek neodešel, ale v bytě údajně zůstal a přespal tam, jak měl původně v plánu. Tělo bylo nalezeno později, ale vrah běhal dál na svobodě.

Pozval ho do bytu

Svobody si užíval další čtyři měsíce. Jeden jarní dubnový den Vocásek dělal to, co obvykle, poflakoval se po Praze a navštívil také jednu restauraci. Tam se seznámil s jedním z hostů, který byl vděčný za trochu společnosti. Zaplatil Vocáskovi dokonce útratu a odebrali se na ubytovnu pokračovat v pitce. Jakmile chtěl budoucí vrah odejít, hostitel ho zastavil a snažil se ho od toho odradit.

Zdeněk Vocásek v roce 2007

Zdeněk Vocásek v roce 2007

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

To neměl dělat. Rozčílený Vocásek vzal nůž a začal do muže bodat. Celkem mu zasadil dvanáct ran. Potom vzal nějaké věci, kufry, víno a odešel. Jeho útěk však netrval dlouho, protože v Poděbradské ulici narazil na hlídku Veřejné bezpečnosti, které byl podezřelý a rozhodla se ho zkontrolovat. Policistům neušla zavazadla, jež prohledali a našli vražednou zbraň. Když se pak podívali na zakrvácené oblečení, Vocáskovi zacvakla na rukou pouta a byl převezen na služebnu. Důkazů bylo tolik, že nebylo možné vraždu zapírat. Vocásek se přiznal.

O několik dní později kriminalisté zjistili, že se pachatel setkal v lednu se zavražděným slepcem, jehož vrah dosud nebyl dopaden. Se zjištěními konfrontovali zadrženého a ten se bez dlouhého vykrucování doznal i k této vraždě. Nakonec přiznal ještě další útok na muže pochybné pověsti v roce 1984, kterého napadl u svého bytu. Muž přežil, ale o několik měsíců později podlehl rakovině. Policie útok kvalifikovala jako pokus o vraždu.

Husák rozsudek podepsal

Sečteno podtrženo kriminalisté kladli Vocáskovi za vinu dvě vraždy a jeden pokus. Dost na to, aby ho soud poslal za mříže na doživotí nebo dokonce ho nechal popravit. Při následném soudním procesu znalci Vocáska označili za psychopatickou osobnost s primitivním chováním, jejíž resocializace je nejistá. Městský soud neměl s vrahem slitování a 8. září 1988 mu uložil trest smrti. Stal se tak posledním člověkem, který měl zemřít před popravčí četou. Nepomohl mu odvolací soud o rok později ani tehdejší prezident Gustav Husák, který verdikt schválil. Smrt na Vocáska čekala 27. prosince 1989.

Jenže přišla revoluce a krátce před výkonem trestu mu udělil milost nový prezident Československa Václav Havel. Parlament o půl roku později trest smrti zrušil a soud uložil Vocáskovi doživotní vězení. Vrah Vocásek se tak stal posledním člověkem, který dostal trest smrti a prvním člověkem, jenž dostal doživotí.

Zdeněk Vocásek v roce 2007, kdy žádal o podmíněné propuštění.

Zdeněk Vocásek v roce 2007, kdy žádal o podmíněné propuštění.

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

„Změna trestu byla to dost velká změna. Byl jsem šťastný,“ řekl Vocásek v roce 2007 České televizi. „Je to dávno, staré věci se už vykopávat nemají. Změnil jsem se od základu, jsem jiný,“ odmítl vrah tehdy komentovat činy, které spáchal.

Chce pracovat pro boromejky

V roce 2007 žádal Vocásek poprvé o podmíněné propuštění na svobodu. „Mé chování je slušné a jsem připraven na to, být venku. Vím, že je to pro vás velký risk, ale jde o důvěru. Moc bych vás chtěl o ni požádat,” prosil tehdy Vocásek soudce. Ve vězení se mimo jiné stal věřícím a seká dobrotu. Soudce však nepřesvědčil a žádost byla zamítnuta.

Další pokusy o propuštění vrah zkusil záhy, naposledy v roce 2016. Při zasedání soudu Vocásek upozorňoval na to, že v minulosti mu alkohol zatemnil mysl a dosud mu nikdo nedal šanci. Tu nedostal ani tentokrát a za mřížemi sedí stále.

V rozhovoru pro server idnes.cz předloni přiznal, že další pokusy dostat se na svobodu budou následovat. Po propuštění se chce přestěhovat do Bílé Vody v Jeseníkách, kde by chtěl pracovat pro sestry boromejky v domově pro seniory.