Podle názoru NS byla předchozí rozhodnutí jednostranná a neobjektivní, nepřihlížela k porušení pravidel silničního provozu druhého účastníka nehody.

Ke srážce obou vozidel došlo na křižovatce ulic Evropská a Valdštejnova. Řidič sanitky, který převážel pacienta v přímém ohrožení života, vjel do křižovatky na červenou se zapnutým majákem v okamžiku, kdy mu z druhé ulice zkřížil cestu Ford Transit. Po nárazu se civilní dodávka odrazila do místa, kterým v tu chvíli projížděla cyklistka. Ta na následky zranění po převozu do nemocnice zemřela.

Je nutné brát v potaz reálné podmínky

Z provedených důkazů vyplynulo, že saniťák před průjezdem křižovatkou zpomalil na 42 km/h, a když viděl, že vozidla z druhé ulice na hranici křižovatky zastavují a dávají mu přednost, pokračoval v cestě. V tu chvíli ale stojící auta začal objíždět řidič fordu a Josefu J. překřížil cestu. Ten už nestačil zareagovat a došlo ke srážce.

Okresní soud v Chebu a následně i Krajský soud v Plzni nehodu uzavřely s tím, že řidič sanitky vjel do křižovatky, aniž by měl jistotu, že tak může bez nebezpečí učinit. Josefu J. kladly za vinu především to, že nepřizpůsobil rychlost jízdy rozhledovým poměrům. Podle jejich názoru musel počítat s tím, že mu ze směru, kde je na semaforu zelený signál, může do cesty vjet vozidlo. S tím ale Nejvyšší soud nesouhlasil.

„Je zapotřebí situaci posuzovat s ohledem na reálné podmínky, které na křižovatce v dané chvíli existovaly. Tedy co řidič sanitky v dohledu svého zorného pole skutečně viděl. Nelze po něm chtít, aby rychlost jízdy přizpůsobil tomu, co v dané chvíli vnímat nemohl a měl to jen předpokládat,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Situaci nemohl předvídat

Poukázal přitom na to, že řidič sanitky vjížděl do křižovatky, když všechna vozidla stála včetně toho, které pak začal objíždět řidič fordu. „V takovém případě řidič s právem přednosti jízdy nemohl předvídat, že mu jiný účastník silničního provozu, kterého v době, kdy do křižovatky vjížděl, vidět nemohl, neumožní bezpečný a plynulý průjezd,“ stojí v rozhodnutí NS.

Ten také zdůraznil, že na řidiče sanitky s právem přednosti v jízdě nelze klást přemrštěně vyšší nároky než na ostatní řidiče.

„Je nutné brát v úvahu, že řidič sanitky převážející pacienta v ohrožení života má jistou odpovědnost za včasný dojezd do cílové stanice. Na to, zda ostatní účastníci silničního provozu jím spuštěné signalizační zařízení respektují, může usuzovat jen podle jejich chování, které je schopen sledovat. Nelze na něm opodstatněně požadovat, aby rychlost jízdy přizpůsobil předpokladu, že z ulice, do které nevidí, vyjede řidič jiného vozidla, který právo přednosti v jízdě nerespektuje,“ uzavřel NS.