Policista z malého moravského města se sklopenou hlavou poslouchal verdikt, podle něhož měl jít na 5,5 roku do vězení za znásilnění pětiletého syna. Dvakrát rozsudek zrušili odvolací soudci a před třetím projednáváním dali jasně najevo, že mají velké pochybnosti, jestli se nějaký trestný čin skutečně stal.

Trestní oznámení podala na otce jeho bývalá partnerka s tím, že se hoch svěřil prarodičům s tvrzením, že se otec při jedné z her počural. Při výslechu policisty byl přítomen i policejní psycholog, který do zprávy napsal, že chlapec mohl myslet počuráním to, že u otce došlo k vyvrcholení. Od té chvíle se vyšetřování ubíralo už jen tímto směrem.

Policista celou dobu tvrdil, že syna nezneužil, při hře se mu už prý jen hodně chtělo na záchod, a když na něj syn skočil a stáhl mu kraťasy, došlo u něj k malému úniku moči.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že měl syna donutit k orálnímu sexu. Obvinění, které převzal i rozsudek, pak upravili v tom smyslu, že otec nezjištěným způsobem přiměl syna k stimulaci přirození až do vyvrcholení.

„Rozsudek je nejasný“

A právě „nezjištěný způsob“ – kromě jiného – olomouckým soudcům vadil. „Soud nehodnotil všechny důkazy, přejímá tvrzení obžaloby a některé skutečnosti zůstávají jen v rovině hypotetické,“ uvedli soudci.

Nelíbilo se jim, že policista byl odsouzen, přestože podle znaleckých posudků nic nenasvědčuje tomu, že by měl syna zneužít.

Celé vyšetřování provází i fakt, že hoch byl podle olomouckého soudu do některých odpovědí výrazně nasměrován. „Skutku, pokud se vůbec stal, byl přítomen jen obžalovaný a jeho syn. Všechny ostatní důkazy jsou jen nepřímé a zprostředkované,“ dodali soudci a přikázali, aby prvostupňový soud znovu celou věc projednal.