Daňhel, který je jedním z hlavních svědků v kauze, byl náčelníkem dopravního letectva generálního štábu Armády České republiky a vypracovával před vypsáním výběrového řízení dokumentaci v rámci své gesce. Šlo o zpracování technických specifikací a požadavků, na jejichž základě se pak výběrové řízení připravovalo.

Z pěti zvažovaných typů letadel byly CASA podle Daňhela až někde na třetím, čtvrtém místě. „Management ministerstva obrany ale rozhodl, že to bude CASA,“ prohlásil Daňhel.

Letěli i koně Převalského

„Byly tam výhrady na dostup (maximální výška, kterou letadlo může dosáhnout) letounů. CASA nesplňovala požadavky na dolet a přepravní kapacitu,“ upřesnil. CASA měla podle něj dobrou spotřebu, ale ve srovnání se zvažovanými italskými letadly Alenia C-27J Spartan měla nižší výkon, dolet i dostup.

Na krátké lety po Evropě by byla podle Daňhela vhodná, nikoliv ale na dlouhé cesty do Afghánistánu, kde jsou čeští vojáci na misích. „Neslyšel jsem, že by někdy letělo (letadlo CASA) do Afghánistánu, což měl být hlavní a prioritní záměr,“ řekl Daňhel. (Ve skutečnosti ale letoun CASA v minulosti do Afghánistánu nejméně jednou zamířil [celá zpráva] - pozn. red.)

CASA podle Daňhela nicméně plní armádní úkoly, například výsadky.

V lehké nadsázce zmínil i další použití letounů: „Pokud by měla sloužit k přepravě koní do Mongolska, tak je to velmi špatný kup.“ CASA totiž několikrát převážela koně Převalského z pražské zoo do mongolské přírodní rezervace. „CASA určitě nebyla tím nejlepším řešením,“ uzavřel Daňhel s tím, že prý cítil ohledně nákupu letounů tlaky zejména ze strany Martina Bartáka, prvního náměstka tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové.

Bursík si už nepamatuje

To další z předvolaných svědků, tehdejší místopředseda vlády Martin Bursík, marně pátral v paměti po jednání vlády ohledně nákupu letounů. „Nemůžu vám k tomu nic říct, protože mám za to, že se k tomu žádná debata nevedla,“ řekl Bursík. Otázce letounů se podle svých slov nevěnoval, protože měl jiná témata a starosti, než byla výzbroj armády.

Žalobce viní tehdejší ministryni obrany Vlastu Parkanovou a jejího podřízeného –  ředitele sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Jiřího Staňka – ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku v souvislosti s nákupem čtyř armádních letounů CASA. Podle něj tím měli způsobit České republice škodu přes osm set miliónů korun. Parkanová se jednání zatím nezúčastnila, stejně jako Staněk vinu odmítá.

O nákupu rozhodla vláda Mirka Topolánka (tehdy ODS) v roce 2009, den před koncem jejího fungování. Letouny nahradily dosluhující sovětské stroje Antonov AN-26.