Fantyš podle obžaloby zmanipuloval v roce 1995 losování „Nové šance“, doplňkové soutěže tehdy populárního televizního Binga. „Program upravil tak, že změnil algoritmus losování čísel, takže počítač vylosoval čísla tiketů, které předtím zakoupil,“ uvedla státní zástupkyně Margita Kralická.

Fantyš se k soutěži dostal skrz její kanadské provozovatele, které potkal na počítačové výstavě. Jako student se totiž věnoval počítačové animaci a podnikal s počítačovou technikou. Druhým z hlavních organizátorů podvodu je další programátor Roman Hejda, kterého – stejně jako pětici spoluobžalovaných „náborářů“ bílých koní - soudy před jedenácti lety odsoudily ke dvouleté podmínce.

Pavel Fantyš přichází k soudu

Pavel Fantyš přichází k soudu

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

Tito náboráři měli shánět tzv. „bílé koně“, tedy fiktivní výherce, kterým vytipované losy předával. Oni se pak za slíbenou provizi přihlásili o výhru. Většinou jim distributoři namluvili, že jde jen o to jít do vysílání a výhru převzít, což „skutečný vítěz“ prý z rodinných nebo osobních důvodů nemohl. Celková škoda byla vyčíslena na skoro 27 miliónů korun.

Nechtělo se mu do toho

Podle Fantyše to byl právě Hejda, který za vším stál. „Hejda za mnou přišel, že by měl zájem ovlivnit výherce losů, a ptal se, jestli bych byl schopen ovlivnit ten počítačový program,“ prohlásil Fantyš s tím, že se ho Hejda ptal, jestli je schopný vložit do programu čísla losů, které by mu dodal. Podotkl, že se mu nejprve do toho moc nechtělo, svolil až po Hejdově následném naléhání.

„V operačním systému jsou nějaké pomocné programy, jeden z nich jsem upravil tak, že v sobě měl těch deset losů, a když běžel hlavní program, tak tenhle pomocný zasáhl v průběhu losování do hlavního programu a sekce náhodných čísel byla pozměněna, aby vylosoval vybraná čísla,“ popsal Fantyš způsob, jakým zasáhl do programu.

Nic si za to neřekl

Fantyš si za provedení prý nic neřekl. „Ze začátku jsme neměli pevnou dohodu a posléze už jsem nechtěl s těmi penězi mít nic společného,“ odvětil obžalovaný na dotaz soudkyně, jestli si opravdu za dohození „kšeftu“ za dva milióny týdně nic neřekl. Z jeho tehdejšího pohledu devatenáctiletého kluka prý peníze nepřihrával.

„V tu dobu jsem si neuvědomoval tu závažnost toho jednání. Nebylo to něco, co bylo tehdy pro mě prioritní,“ uvedl Fantyš. „Z dnešního pohledu s vámi souhlasím, nedovedu to nijak vysvětlit, aby to dávalo smysl. Nemám z toho vůbec radost. Proto jsem se rozhodl tady k tomu se vám přiznat,“ dodal.

Fantyš po zahájení vyšetřování a svém následném podání vysvětlení odletěl nejprve do Kanady a poté se přesunul do USA, kde začal podnikat na tehdy vznikajícím komerčním internetu. Popřel, že by utíkal před spravedlností, spíše naznačil, že šly tehdy řeči, že kdyby se mu „něco“ stalo, tak by se případ nemusel vůbec došetřit.

Soudy Fantyše v nepřítomnosti odsoudily nepodmíněně na pět let, po svém červencovém dopadení ve Spojených státech ale požádal o nové projednání svého případu. Podle trestního řádu však nemůže dostat přísnější trest.