Proti rozsudku se na místě odvolal státní zástupce, který Hormandlovi navrhoval minimálně pět let odnětí svobody. Podle žalobce bylo naprosto nesporné, že mladík zcela hrubě porušil dopravní předpisy, jel rychleji, než měl, a přecenil své skromné řidičské schopnosti. V tom mu dali za pravdu i členové soudního senátu.

„Nevím, proč se rozhodl tak, že bude předjíždět. Neměl kam spěchat, sám věděl, že mu chybí zkušenosti,“ zhodnotil soudce Jiří Horký. Soud při závěrečném verdiktu ale vzal v potaz Hormandlovu lítost, bezúhonnost a plné doznání, kdy se řidič nepokoušel překroutit okolnosti, které k nehodě vedly.

Mnohokrát se k tomu vracím, zdrcuje mě to.obžalovaný

Mladík přiznal, že při předjíždění osobního auta poblíž Horních Počernic špatně vyhodnotil situaci, když pokračoval v manévru, přestože na horizontu spatřil auto jedoucí v protisměru. Před předjížděným vozem jelo ještě jedno auto. Do mezery mezi auty se mu ale nepodařilo zařadit, a prudkým bržděním se tak dostal do střetu s protijedoucím vozem, ve kterém v tu chvíli cestoval muž se svou známou. Oba na místě zemřeli.

Žalobce: Projev je naučený

Rychlost v momentě střetu dosahovala podle soudního znalce u Hormandlova auta 104 kilometrů v hodině. Pohyboval se přitom na silnici druhé třídy, kde se smí jet maximálně 90. Následně došlo ke srážce dalších dvou aut, jejich pasažéři ale utrpěli lehká zranění.

Hormandl na sebe během soudního líčení vzal veškerou zodpovědnost, pozůstalým i obětem se neustále omlouval a činu litoval. „Mnohokrát se k tomu vracím, zdrcuje mě to. Rád bych se omluvil všem pozůstalým a obětem. Je mi to opravdu velmi líto,“ prohlásil.

Přestože státní zástupce upozorňoval na údajnou strojenost a naučenost jeho projevu, podle soudu byla viníkova lítost opravdová. „Nejsme přesvědčeni, že jeho postoj je hraná lítost, která by mu měla zajistit nějaké vykoupení. Nejde o člověka, který by postrádal cit,“ poznamenal Horký.

Miliónové vyrovnání

Senát také přihlédl k mimosoudnímu vyrovnání, na kterém se s Hormandlem dohodli pozůstalí. Těm mladík vyplatí dohromady jeden milión korun. K podmíněnému trestu mu také pomohl nízký věk. „Pan obžalovaný bude mít celý život těch několik sekund před očima. Přímým trestem mu navíc život ničit nemusíme,“ odůvodnil verdikt Horký.

Kromě viny a trestu obžalovaného soud řešil také nároky na majetkovou i nemajetkovou újmu, kterých se pozůstalí domáhají u České pojišťovny. Ta dle jejich slov jednala pozdě, přičemž pouhou část náhrad jim vyplatila těsně před datem konání procesu. S tímto nárokem je ale soud odkázal na civilní řízení.