Hlavní obsah

Monika a Klára Kramné zemřely spíš na zánět žaludku, tvrdí nový posudek

Právo, Barbora Janáková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Monika (36) a Klára (8) Kramné mohly před čtyřmi lety během dovolené v Egyptě zemřít na dehydrataci a minerálový rozvrat způsobený zánětem žaludku a tenkého střeva, a nikoli na následky zásahu elektrickým proudem. Myslí si to přednosta Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Alexander Pilin.

Foto: Aleš Honus, Právo

Petr Kramný na snímku z roku 2015

Článek

Ten na žádost spolku Šalamoun přezkoumával důkazy shromážděné v kauze otce rodiny Petra Kramného (39), který byl před rokem za vraždu své ženy a dcery pravomocně odsouzen k 28 letům vězení.

Zástupci Šalamounu, kteří Pilinovy závěry představili už před několika dny, jsou přesvědčeni, že jeho posudek a posudek druhého osloveného znalce, odborníka na patologii srdce Ivo Šteinera, by mohly stačit k obnovení procesu s Kramným.

Také Šteiner dospěl k závěru, že obě ženy nebyly zasaženy elektrickým proudem. Právo nyní mělo možnost oba posudky prostudovat.

Oba znalci měli k dispozici pouze dva vzorky srdce Moniky a dva vzorky srdce Kláry, předchozí znalecké posudky a další protokoly.

Podle Pilina nelze jednoznačně určit příčinu smrti ženy a její dcery. Sám se přiklání k minerálovému rozvratu následkem zánětu, který jako příčinu smrti určil společně s dehydratací i patolog v Egyptě. Ten provedl pitvu obou těl jako první. Podle egyptského lékaře žaludky matky i dcery byly silně překrvené a na sliznici se nacházely podlitiny.

Žaludky chybějí

U obou žen toxikologické vyšetření vyloučilo běžné cizorodé látky. Pilin ale upozornil, že existuje nepřeberné množství toxinů z rostlinné či živočišné říše, které nemusely být odhaleny. Jeho teorii ale není možné potvrdit, protože žaludky obou zesnulých se po převozu do Česka v tělech nenacházely.

Šteiner poukázal i na to, že pracovníci Ústavu soudního lékařství v Ostravě, kteří prováděli po převozu do Česka novou pitvu, vykonávali histologické vyšetření srdcí „v naprosto nedostatečném rozsahu“.

Standardně se podle něj odebírá více vzorků než pouze dva z každého srdce, mnohdy i několik desítek. Napadá také jejich závěry, že k selhání srdce došlo po zásahu elektrickým proudem, což by měly dokazovat především tzv. kontrakční pruhy (zvláštní druh nekrózy srdce – pozn. red.).

„Zodpovědně tvrdím, že znalci popisované kontrakční pruhy myokardu nejsou přítomny vůbec,“ zdůraznil Šteiner.

Závěry ostravského ústavu se už během procesu snažila zvrátit i obhájkyně Kramného Jana Rejžková, která nechala vypracovat vlastní posudky. Jí oslovení znalci Igor Fargaš a Radek Matlacha také odmítali, že by příčinou smrti obou žen byl zásah elektrickým proudem. Podle nich šlo o otravu či střevní zánět.

O obnově mluvit nechtějí

Krajský soud v Ostravě proto nechal vypracovat revizní posudek, který se přiklonil k verzi s elektřinou.

Krajský soud v Ostravě Kramného odsoudil na základě nepřímých důkazů, které prý ale tvoří ucelený řetězec. S tímto závěrem posléze souhlasil i Vrchní soud v Olomouci, který mu trest potvrdil. Policie poté obvinila znalce obhajoby Matlacha a Farkaše z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

O obnovu procesu může požádat jak obhájkyně, tak dozorový státní zástupce v případu Vít Legerský z ostravského krajského státního zastupitelství. Ani jeden však nechtěl Právu odpovědět na otázku, zda tak hodlají učinit.

Pro Rejžkovou je prý nyní stěžejní její stížnost proti odsuzujícímu rozsudku, kterou podala letos v květnu k Ústavnímu soudu poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám